Situace v syrské občanské válce se po srpnovém chemickém útoku Damašku změnila, což představuje nebezpečí pro bezpečnost Spojených států. V projevu k národu to v úterý večer prohlásil americký prezident Barack Obama. Cílený vojenský úder má podle něj odradit Damašek před použitím chemických zbraní.

Obama chce o nutnosti vojenské odvety proti Sýrii přesvědčit americkou veřejnost, která je z velké části proti intervenci, a v posledních dnech kvůli tomu vystupňoval svou kampaň v médiích.

Ve zhruba čtvrthodinovém projevu odsoudil srpnový chemický útok na Syřany, při kterém zemřelo více než 1400 lidí. Spojené státy útok připisují režimu syrského prezidenta Bašára Asada a chtějí ho za něj potrestat.

V sázce jsou americké principy

"Víme, že Asadův režim je zodpovědný," zopakoval šéf Bílého domu to, co američtí představitelé tvrdí již nějakou dobu. "Otázkou je teď zjistit, co jsou Spojené státy a mezinárodní společenství tváří v tvář tomu připraveny dělat," sdělil také.

USA nejsou světovým policistou, uvedl. V Sýrii jsou ale v sázce prý americké principy i národní bezpečnost.

Obama také potvrdil, že požádal americký Kongres, aby odložil hlasováním o použití síly v Sýrii a umožnil tak hledání diplomatického řešení. Tato možnost se vynořila v pondělí s ruským návrhem na předání syrských chemických zbraní pod mezinárodní kontrolu. Sýrie, která nyní připouští, že chemické zbraně vlastní, s ruským návrhem souhlasí.

"Je příliš brzy na to říct, zda tento návrh uspěje, a jakákoli dohoda musí překontrolovat, že Asadův režim dodržuje své závazky," uvedl také americký prezident, který kvůli návrhu hodlá nadále jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Obama připomněl, že s šéfem ruské diplomacie se ve čtvrtek sejde americký ministr zahraničí John Kerry. Spojené státy se také budou dál radit s Ruskem a Čínou kvůli chystané rezoluci pro Radu bezpečnosti OSN, která by vyžadovala odevzdání syrských chemických zbraní.

Projev bez vášně

Americká armáda rovněž od Obamy dostala rozkaz zůstat v současném postavení, aby udržovala tlak na Asada a byla s to "odpovědět, když diplomacie selže".

Průzkum Reuters/Ipsos v úterý před Obamovým projevem ukázal, že nesouhlas s možnou intervencí je v USA nadále velmi silný. Podle 62 procent Američanů by armáda v Sýrii zasahovat neměla. Intervenci podporovalo jenom 18 procent dotázaných.

Podle některých korespondentů byl Obamův projev jasný, ale bez vášně a bez nových argumentů. Z rychlého průzkumu CNN/ORC provedeného po Obamově projevu vyplynulo, že 61 procent diváků nastíněný prezidentův přístup k Sýrii podporuje, 37 procent s jeho odpovědí na údajných chemický útok Damašku nesouhlasí, uvedla CNN na svém webu.

Podívejte se na celý projev Baracka Obamy k situaci v Sýrii:


Podle prvních reakcí Obama ve svém projevu pochybnosti kongresmanů nerozptýlil. Nepřesvědčil například republikánského poslance Treye Radela.

"(Plány na vojenský útok) zůstávají pro mě i pro americkou veřejnost nejasné," řekl podle listu The Wall Street Journal Radel, který je členem sněmovního výboru pro zahraniční politiku. Upozornil přitom, že vláda podává rozporuplné informace o tom, jak velká síla by měla být proti Sýrii použita. "Jde o plácnutí přes ruku, nebo skutečné bombardování?" táže se.

Demokratický senátor Joe Manchin, který nesouhlasí s rezolucí povolující užití vojenské síly v Sýrii, si i po Obamově projevu stojí za svým názorem.

"Pokud by vojenská síla a peníze mohly změnit vývoj událostí v této části světa, pak bychom je už použili," prohlásil Manchin, jehož prý povzbudilo, že prezident slíbil dát šanci diplomatickému řešení syrského konfliktu.

Obamův projev ztratil na významu

Redaktor zpravodajského serveru BBC News Mark Mardell uvedl, že vývoj událostí v posledních dnech, kdy do hry vstoupil ruský návrh, ale výrazně ubral Obamovu projevu na významu.

"Prezidentova řeč byla ještě před pár dny nesmírně důležitým datem v kalendáři. Než na ni však došlo, události se změnily tak, že (Obamova řeč) téměř ztratila na významu," dodal.

Obama prohlásil, že Spojené státy, Velká Británie a Francie budou spolupracovat s OSN a jednat s Čínou a Ruskem o diplomatickém řešení konfliktu. Vyčkají na zprávu zbrojních inspektorů OSN a armáda přitom bude připravena zasáhnout, kdyby diplomacie zklamala.

To ale podle Mardella nabízí více otázek než odpovědí. "Nevíme, jak dlouho bude Obama poskytovat prostor diplomacii a jak lze případné zklamání demokracie definovat. Netušíme, zda se trojice západních zemí bude držet rezoluce umožňující použití síly, či zda přistoupí na její mírnější podobu. Netušíme, jak budou moci inspektoři OSN vykonávat svou práci v zemi zmítané občanskou válkou," zdůraznil Mardell.

Samotný projev prezidenta nepřinesl podle něj nic nového. "Zdálo se, jako by první dvě třetiny projevu byly vytrženy z předchozích (Obamových) řečí," prohlásil Mardell s tím, že větší počet příznivců pro útok na Sýrii obama nejspíš nezískal.

Související