Pinochetův puč před 40 lety svrhl Allendeho. Diktátor se stal symbolem teroru i záchrany

Jako nejbrutálnější, ale v ekonomické sféře nejefektivnější diktaturu na kontinentě popsal někdejší chilský prezident Patricio Aylwin vládu svého předchůdce Augusta Pinocheta. Generál Pinochet, který se k moci dostal  11. září před 40 lety vojenským převratem, skutečně vyvedl svou zemi z hluboké hospodářské krize, ovšem za cenu více než 3000 popravených či "zmizelých" a tisíců mučených lidí.

"Zachránili jsme zemi před komunismem," zdůvodnil Pinochet puč, jímž svrhl levicového prezidenta Salvadora Allendeho, který týž den, 11. září 1973, spáchal sebevraždu. "Každý, kdo se slovem nebo skutkem postaví na odpor armádě plnící své povinnosti, bude na místě zastřelen," zněl pokyn vládní junty, v jejímž čele stál vrchní velitel armády Pinochet.

K puči přispěla i tehdejší neutěšená situace v zemi, která lavírovala na pokraji hospodářského kolapsu; v roce 1973 překročila inflace 500 procent a kritický byl i nedostatek potravin. Řada států uvalila na Chile hospodářské embargo v reakci na znárodnění podniků, v nichž měly velký podíl zahraniční společnosti. Země byla zmítána vlnou stávek a nespokojenost rostla i v armádě. V srpnu 1973 pod tíhou událostí odstoupil vrchní velitel ozbrojených sil generál Carlos Prats a na jeho místo byl jmenován Pinochet.

Ten se již tři týdny nato postavil do čela pučistů a svrhl vládu prezidenta Allendeho. Poté rozpustil parlament, zakázal politické strany, zavedl cenzuru a uvěznil tisíce svých levicových odpůrců. V červnu 1974 se prohlásil nejvyšším vůdcem státu a v prosinci téhož roku se stal prezidentem. Nejvyšší úřad si Pinochet dále pojistil ústavou z roku 1980, která mu kromě toho pro jeho zločiny zajistila imunitu křeslem doživotního senátora. Takže i po březnu 1990, kdy opustil úřad hlavy státu, a po březnu 1998, kdy odešel z vrchního velení pozemních vojsk, si v klidu užíval penze.

Až v říjnu 1998 mu pooperační rekonvalescenci v Londýně narušil španělský soudce Baltasar Garzón, jenž ho obvinil z vražd Španělů během jeho režimu, a britská policie ho zatkla. Rázem začaly padat další žaloby pozůstalých po obětech Pinochetovy diktatury a po Španělsku požádaly o vydání Pinocheta i Francie, Švýcarsko a Belgie. Po roce a půl domácího vězení ale britská justice rozhodla propustit ho ze zdravotních důvodů.

Pinochet se vrátil do Chile, kde pak i tamní soudy zahájily jeho stíhání v několika kauzách. Spravedlnosti však nikdy nedošel - zemřel v prosinci 2006. Už předtím bylo jeho stíhání zastaveno kvůli špatnému zdraví (mimo jiné pokročilé demenci) například v kauze "operace Kondor", během níž v 70. letech vojenské režimy šesti zemí Jižní Ameriky koordinovaly odstraňování svých levicových odpůrců. Oběťmi těchto akcí se stalo na 30 000 lidí, nejvíce Chilanů.

Stíhání Pinocheta zastavil soud i v kauze "karavana smrti", kterou v roce 1973 tvořily vojenské skupiny, jež unesly a popravily přes 70 vůdců opozice. Pinochet o tom údajně věděl a později nařídil věc nevyšetřovat. Kauzu sice znovu otevřel v červenci 2006 nejvyšší soud, ale půl roku nato Pinochet zemřel. Trestu tak unikl i v kauze "operace Colombo" (zavraždění více než stovky levicových aktivistů v roce 1975) či v případu zpronevěry (údajně převedl za 25 let na soukromé účty do zahraničí 27 milionů dolarů).

Přes všechny zločiny považují mnozí Pinocheta za spasitele země a vyzdvihují jeho lví podíl na "chilském hospodářském zázraku". Jenže jak tvrdí například exprezident Aylwin, "obdobné ekonomické reformy by provedla jakákoli demokratická vláda, kdyby ovšem byla u moci". A hlavně sebelepšími hospodářskými výsledky se nedají ospravedlnit vraždy, mučení a porušování lidských práv.

Marxismus versus vojenská diktatura. Před 40 lety sesadil generál Pinochet v Chile prezidenta Allendeho

Dalších 9
fotografií

Co se stalo se zadrženými, ptají se stále rodiny

Desítky tisíc lidí se v neděli v chilském hlavním městě zúčastnily manifestace za ochranu lidských práv. Demonstrace se konala jen několik dní před 40. výročím vojenského převratu, po kterém generál Augusto Pinochet nastolil diktaturu.

Podívejte se na VIDEO popisující vládu diktátora Pinocheta. Pamětníci popisují jeho nástup k moci a archivní fotografie a videa dokreslují atmosféru v Chile před 40 lety.

Pochod každý rok organizuje místní Národní shromáždění pro lidská práva. Podle organizátorů se akce v Santiagu de Chile letos zúčastnilo přibližně 60 000 lidí. Policie udává poloviční počet. V závěru pochodu došlo k incidentům mezi stovkou maskovaných demonstrantů a policisty.

"Tento pochod již 40 let ukazuje, že se nepřestaneme ptát po tom, co se stalo s našimi zadrženými a s našimi pohřešovanými, požadujeme spravedlnost a pravdu," řekla AFP Lorena Pizarrová, předsedkyně Skupiny rodin zadržených a pohřešovaných.

Pinochetovu režimu padlo za oběť zhruba 3200 lidí, asi půl milionu občanů prošlo vězeními a přes 3000 osob zmizelo. Mučení podstoupilo více než 38 000 lidí. Pinochet zemřel v prosinci 2006, aniž jej soudy shledaly vinným.