Po šestatřiceti letech od startu se americká sonda Voyager 1 dostala mimo sluneční soustavu. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek oznámil, že se tak Voyager 1 stal prvním objektem vyrobeným na Zemi, který se dostal do mezihvězdného prostoru.

Sondy Voyager 1 a Voyager 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v roce 1977, každou jiným směrem. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda. Nyní je ve vzdálenosti asi 18,4 miliardy kilometrů od Slunce.

NASA také potvrdil studii amerických vědců zveřejněnou na konci srpna, podle níž Voyager opustil sluneční soustavu zřejmě už před rokem. Vědci tehdy v údajích vysílaných sondou zaznamenali náhlý pokles počtu částic pocházejících ze Slunce a naopak zesílení kosmického záření z mezihvězdného prostoru.

Představitelé NASA ale tvrdí, že mezi sluneční soustavou a mezihvězdným prostorem není jasná hranice. Také až nyní prý získali důkazy potvrzující, že se sonda opravdu dostala z plazmové bubliny obklopující planety a unikla vlivu Slunce.

"Je to milník a začátek nové cesty," řekl vedoucí mise Voyageru Ed Stone.

Voyager 1 bude nyní studovat exotické částice a další fenomény v dosud neprobádané části vesmíru a bude vysílat poznatky zpátky na Zem.

Sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Obě mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. I potom poletí Mléčnou dráhou, i když už mlčící.

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Blind Willieho Johnsona.

Sonda Voyager 2 je od Slunce vzdálená "jen" 15,2 miliardy kilometrů a na hranici sluneční soustavy se dostane zřejmě až za tři roky.