Izrael si chce počkat, jak bude čerstvá dohoda o likvidaci syrských chemických zbraní konkrétně naplňována. V sobotu ji po několikadenních jednáních v Ženevě uzavřeli ministři zahraničí USA a Ruska. Šéf americké diplomacie John Kerry v neděli jednal v Jeruzalémě s premiérem Benjaminem Netanjahuem a po schůzce zdůraznil, že hrozba americkým útokem na Sýrii dohodou s Ruskem nepadla.

Dohoda podle něj poskytuje možnost odstranit ze Sýrie všechny její chemické zbraně. Kerry ujistil Izrael, že dokument poskytuje také záruku o vynucení plnění dohody v rámci úmluvy o zákazu chemických zbraní, k níž se chce Sýrie připojit. V případě neplnění se v ní počítá s tím, že bude případ předán Radě bezpečnosti OSN, která pak rozhodne o případné sankci – a ta může být i vojenská.

Netanjahu doufá, že dohoda z Ženevy bude naplněna a pomůže zastavit jaderné ambice Íránu. Kerry k tomu prohlásil, že by postup vůči Sýrii měl být výstrahou pro všechny státy, které se nepodřizují mezinárodním standardům, například Severní Koreji. Netanjahu je také toho názoru, že bez ohledu na dohodu by se nemělo ustupovat od hrozby silou.

Izraelští analytici naznačují, že by Spojené státy mohly chtít, aby teď Izrael ratifikoval úmluvu o zákazu chemických zbraní, k níž se chce připojit Sýrie. Washington by mohl argumentovat tím, že dohoda o Sýrii je přínosem pro bezpečnost celé oblasti a že přistoupení Izraele k úmluvě by také pomohlo vytvořit tlak na Damašek.

Úřad izraelského premiéra Netanjahua se údajně touto možností zabývá už několik dní. Časopis Foreign Policy nedávno zveřejnil údaje americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) o izraelském chemickém arzenálu. Izraelské ministerstvo zahraničí pak zaslalo ambasádám v cizině pokyny, jak na toto téma odpovídat na případné dotazy novinářů.

Na to, že Izrael není členem úmluvy, Sýrie poukázala okamžitě. Sama totiž ohlásila, že chce k úmluvě přistoupit. Její zástupce při OSN Bašár Džaafarí řekl, že by Izrael měl úmluvu také ratifikovat. Za největší ohrožení označil izraelský jaderný arzenál, avšak dodal, že Izrael má také chemické zbraně, ačkoli "o tom nikdo nemluví".

Izrael úmluvu sice podepsal v roce 1993, ale vláda ani parlament ji nikdy neratifikovaly, takže Izrael své chemické zbraně nezničil. K ratifikaci nepřistoupil, i když ho o to žádají několik let USA i Rusko. Argumentoval tím, že dokud mají chemické zbraně v rukou arabské státy, hlavně Sýrie, není rozumné dohodu ratifikovat.

Mnoho bezpečnostních představitelů se přitom podle deníku Haarec domnívá, že už není důvod bránit se ratifikaci. Hrozba, že by proti Izraeli mohl použít chemické zbraně Irák, padla před deseti lety, pokud vůbec existovala. Egyptský chemický program nepostupuje, ohrožení ze strany Sýrie skončí do roka a Írán je hrozbou hlavně jadernou. Odstrašující potenciál Izraele představují nikdy neohlášené jaderné zbraně.

Související