Spojené státy zastaví finanční pomoc Egyptu v hodnotě 560 milionů dolarů (10,6 miliardy Kč) a zmrazí také dodávky těžké vojenské techniky do této země, která zabředla do hluboké politické krize.

Západní velmoc tak reaguje na nejnovější krvavé potlačení protestů vedených stoupenci sesazeného islamistického prezidenta Muhammada Mursího.

Podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiové Washington podstatnou část pomoci Egyptu přerušuje, dokud neučiní nový vládnoucí režim v zemi důvěryhodné kroky směřující k ustavení demokraticky zvolené civilní vládě.

Nejmenovaný zdroj z amerického Kongresu, který cituje agentura Reuters, uvedl, že se omezení dodávek vojenské techniky týká tanků Abrams, stíhaček F-16 a vrtulníků Apache. Podle ministerstva zahraničí dodávky určitého vojenského materiálu stejně jako poskytování bojového výcviku zůstanou Egyptu zachovány.

Zdroj z Kongresu také upřesnil, že u finančních škrtů jde o 260 milionů dolarů hotovostních plateb a záruky na úvěr v plánované výši 300 milionů dolarů.

Americký postup se egyptským předákům pochopitelně nezamlouvá. "Jde o špatné rozhodnutí. Egypt nepodlehne americkému tlaku a bude pokračovat na své cestě k demokracii tak, jako to bylo stanoveno v 'cestovní mapě'," prohlásil mluvčí egyptského ministerstva zahraničí Badr Abdalattí s odkazem na plán dočasné vlády, že do jara příštího roku bude mít Egypt nový parlament i prezidenta.

Na zmrazení americké pomoci Egyptu reagoval i Izrael. Izraelský ministr pro civilní obranu Gilad Erdan doufá, že tento krok nenaruší mírovou smlouvu mezi oběma zeměmi z roku 1979.

Egypt a Izrael spolu podle něj mají blízké vztahy, spolupracují a jsou v neustálém kontaktu. "Doufám, že rozhodnutí Spojených států nebude interpretováno jako něco, co by mělo mít určitý vliv," uvedl Erdan.

Dvě strany jedné mince

USA se ocitly po kontroverzním svržení zvoleného prezidenta Mursího a tvrdém potírání Mursího stoupenců egyptskou armádou v ožehavé situaci. Zdráhaly se chování ozbrojených složek označit za převrat, aby nemusely podle zákona automaticky přerušit veškerou pomoc.

Několik měsíců trvající nepokoje provázené proléváním krve zejména Mursího stoupenců jim ale nedovolily situaci nadále přehlížet.

Nic na tom přitom nemění na Západě jednoznačně sdílený názor, že za rozdělením egyptské společnosti na dva nesmiřitelné tábory nese hlavní vinu Mursí a jeho Muslimské bratrstvo, kteří vedli dlouhodobě svou islamistickou politiku.

Mursího příznivci označují odstavení prvního legitimně zvoleného civilního prezidenta za puč provedený armádou v čele s jejím šéfem a současným ministrem obrany Abdal Fatahem Sisim. Ten nevyloučil, že by kandidoval v prezidentských volbách, "pokud by si to občané Egypta přáli". Armádní velení přitom dosud vždy popíralo, že by mělo politické ambice.

Související