Druhá vítězná porážka v parlamentních volbách pro ČSSD v pořadí znamená jediné: krize politických stran zasáhla i nejsilnější levicovou stranu. Není to zas takové překvapení, překvapivá je jen síla tohoto základu. ČSSD byla dosud pevnou osou, kolem které se politika točila. A to dokonce i poté, co se naprosto rozsypala soudržnost druhého pilíře ODS. Po těchto volbách padla i tato jistota. Česká politika se tak dostává do fáze mlžného oparu, z něhož se možná, kdovíkdy, vynoří něco jiného.

ČSSD má ale vnitřně sotva na to, aby našla nový směr a tvář. Strana dlouhodobě podceňovala programové směřování, hledání nových otázek a odpovědí. Ve chvíli, kdy měla šanci vyrazit jinam, tedy využít nové vlny evropské levice, se strana zapouzdřila kolem Jiřího Paroubka. A když už po jeho odchodu byl konečně čas naskočit, zmizel étos nové levice v nenávratnu. ČSSD má teď jedinou možnost: přestat se sporem Sobotka vs. Hašek a začít pracovat na novém směřování, pokusit se oslovit i liberální voliče, otevřít se myšlení, které straně od dob Vladimíra Špidly chybí.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se