Z východního pobřeží Indie odstartovala raketa s robotickou sondou mířící k Marsu. Start pozorovaly na místě stovky lidí a další miliony ho sledovaly prostřednictvím přímého přenosu indické televize. Jde totiž o první meziplanetární misi, kterou Indie uspořádala.

Na projektu pracovalo na 500 vědeckých pracovníků. Pokud bude nakonec úspěšný, stane se Indie po Rusku, Spojených státech a Evropské vesmírné agentuře (ESA) teprve čtvrtou kosmickou mocností světa, jíž se podaří rudé planety dosáhnout.

Raketa, která nese družici Mangalján, byla vypuštěna ve 14:38 místního času (10:08 SEČ) z kosmodromu, který se nachází na ostrůvku Šríharikota v Bengálském zálivu.

Tým odborníků, kteří se na misi podíleli, vedl Subiah Arunan. Sám si prý za posledních 15 měsíců nevzal žádné volno, přespával přímo ve vědeckém centru, kde se na družici pracovalo, a domů se každý den vracel tak na jednu nebo dvě hodiny, informuje server BBC News.

Satelit o hmotnosti 1350 kilogramů má do konce listopadu setrvat na oběžné dráze kolem Země a poté se vydat na desetiměsíční, 780 milionů kilometrů dlouhou pouť kosmickým prostorem. Podle plánů se 24. září příštího roku sonda sama navede na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu.

Hledání metanu

"Nejtěžším úkolem bude přesně navést kosmické plavidlo k Marsu. Zda jsme u této zkoušky uspěli, se dozvíme 24. září 2014," prohlásil dnes šéf Indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) K. Rádhakrišnan.

Dalších nejméně šest měsíců bude sonda, vybavená pěti přístroji, studovat atmosféru Marsu, jakož i jeho topografii a nerostné složení. Především má hledat důkazy o výskytu metanu, jehož přítomnost může naznačovat, že na nejbližším sousedovi planety Země jsou vhodné podmínky pro život.

Cílem indické mise k Marsu je především ukázat technologické schopnosti Indie, která by se mohla stát první asijskou zemí, jež úspěšně uskutečnila meziplanetární misi. Vyslání sond Japonska v roce 1998 a Číny v roce 2011 k Marsu totiž selhalo.

Od roku 1960 se k Marsu ze Země vypravilo už na čtyřicet misí. Polovina z nich ovšem úspěšná nebyla.

Indie se pyšní tím, že její mise na Mars vyšla na 4,5 miliardy rupií (v přepočtu zhruba 1,38 miliardy korun). To je ve srovnání s podobnými projekty ostatních zemí jen zlomek ceny. Přesto příprava cesty vyvolala v Indii značnou kritiku, podle níž je projekt přílišným luxusem v zemi, kde miliony lidí stále ještě žijí v hluboké chudobě.

Indická vláda ale dlouhodobě poukazuje na to, že technické novinky vyvinuté ve vesmírném programu mají praktické uplatnění v každodenním životě.

Podívejte se na start indické rakety:

Související