Novým vůdcem pákistánské odnože hnutí Tálibán se ve čtvrtek stal Maulán Fazlulláh, místní velitel z údolí Svát. Právě on loni v říjnu naplánoval útok na šestnáctiletou bojovnici za právo žen na vzdělání Malalaj Júsufzaiovou.

Jeho muži ji střelili do hlavy, Malalaj ale útok přežila, vyléčila se v nemocnici v Birminghamu a letos na podzim se stala nejen laureátkou Sacharovovy ceny, ale i favoritkou na Nobelovu cenu míru.

Podle reportéra BBC Harúna Rašída chtěl pákistánský Tálibán svou volbou mimo jiné vyslat světu jistý vzkaz.

"Jestliže svět dal najevo, že považuje Malalaj za hrdinku, dal pákistánský Tálibán najevo, že jeho hrdinou je Fazlulláh," myslí si Rašíd.

Fazlulláh (vlastním jménem Fazal Haját), který se nechává oslovovat titulem pro respektované muslimské náboženské vůdce mauláná, byl nechvalně proslulým extremistou již dříve.

Do paměti Pákistánců se vryl především násilnostmi v údolí Svát, kde se v roce 1973 narodil. Jeho skupina tu plenila obchody s hudebními nahrávkami, prováděla veřejné popravy, bořila dívčí školy a snažila se prosazovat vlastní verzi islámského práva.

Fazlulláh, známý pro své plamenné rozhlasové projevy pod přízviskem mulla Radio, byl prý rovněž průkopníkem krvavých útoků na zdravotníky zajišťující očkování místních dětí proti obrně. To islamisté považují za spiknutí Západu.

Z údolí Svár ho vyhnala až vojenská operace

Jmenování Fazlulláha do čela Tálibánu zklamalo též pákistánské politiky, kteří v poslední době prosazovali mírový dialog s Tálibánem.

Vláda totiž měla s Fazlulláhem co do činění v roce 2009, kdy přijala všechny jeho podmínky a schválila v údolí Svát právo šaría. Fazlulláh přesto odmítl složit zbraně.

Nakonec musel být z údolí Svát vyhnán vojenskou operací, která přinutila asi tři miliony občanů opustit své domovy a strávit několik měsíců v uprchlických táborech. Fazlulláh poté pokračoval v nepřátelských aktivitách ze své bašty v provincii Núristán na severovýchodě Afghánistánu.

Jeho skupina se přihlásila k odpovědnosti za řadu smrtících útoků proti pákistánské armádě a policii, včetně zářijového pumového atentátu, při němž byl zabit pákistánský armádní generál a podplukovník v severozápadním okrese Dir nedaleko Núristánu. Pákistánská vláda vypsala za informace vedoucí k smrti či zajetí Fazlulláha odměnu 5000 dolarů.

Navzdory tomu všemu nemusí být Fazlulláh pro Pákistán tak velkým problémem, jakým byli jeho předchůdci v čele pákistánského Tálibánu Baitulláh Mahsúd a Hakimulláh Mahsúd, uvedl server BBC News.

Fazlulláh je totiž vůbec prvním šéfem pákistánské odnože Tálibánu, který nepochází z kmene Mahsúdů, a podle zdrojů obeznámených s fungováním místních kmenů na pákistánských kmenových územích představuje typického exilového vůdce. Není přítomný na pákistánské půdě a nemá kmenovou moc v oblasti Vazíristánu, která je považovaná za hlavní působiště islamistických ozbrojenců a kde je kmenová příslušnost důležitější než jakákoli ideologie.

Ani Fazlulláhův zástupce šajch Chálid Hakkání, islamista žijící ve městě Míránšáh v Severním Vazíristánu, nepatří k místním kmenům, narodil se v údolní oblasti blízko Péšávaru.

Podle analytiků citovaných BBC získají z těchto důvodů v pákistánském Tálibánu časem nejspíš znovu hlavní slovo členové kmene Mahsúdů, kteří pocházejí z Jižního Vazíristánu, hnutí založili a zůstávají jeho hlavní oporou.

Mauláná Fazlulláh a šajch Hakkání prý byli vybráni do vedení Tálibánu kvůli vnitřnímu rozkolu v kmeni Mahsúdů, který je však již prý prakticky překonaný.

Jako možný budoucí vůdce pákistánského Tálibánu se rýsuje reprezentant kmene Mahsúdů Chán Saíd, který je ochotný jednat s pákistánskou vládou více než zemřelý Hakimulláh Mahsúd nebo jeho nástupce mauláná Fazlulláh, píše server BBC News.

Související