Ve Švýcarsku ve středu začíná mírová konference Ženeva 2 o urovnání občanské války v Sýrii se zastoupením syrské vlády i opozice a budoucím uspořádání země.

Pozorovatelé naději na úspěch konferenci příliš nedávají vzhledem k nesmiřitelným postojům opozice i režimu. Hlavním otazníkem je budoucnost syrského prezidenta Bašára Asada – zatímco opozice požaduje konec jeho vlády, režim prosazuje jeho udržení u moci.

"Prezident a režim jsou pro nás a syrský lid červenou čárou. Funkce prezidenta je nedotknutelná," nastínil Asadův postoj šéf syrské diplomacie Valíd Mualim pro tamní agenturu SANA.

Lavrov: Nemíchejte se do syrského dialogu

Komplikace před samotným zahájením ženevské konference napovídají, že nelze očekávat dosažení shody během několika dnů.

Summit, kterého se účastní 40 ministrů zahraničí zemí OSN, zahájil ve středu generální tajemník Pan Ki-mun naléháním, aby se obě strany do mírových jednání "seriózně a konstruktivně zapojily".

S prohlášením pak vystoupili ministři zahraničí Ruska, USA a Sýrie Sergej Lavrov, John Kerry a Valíd Mualim.

Kerry i Lavrov zdůrazňovali, že jednání nebudou rychlá ani snadná. Kerry očekává, že budou těžká a komplikovaná, ale řekl také, že žádná jiná cesta k řešení konfliktu není. Jasně také řekl, že pro syrského prezidenta Bašára Asada nebude místo v přechodné syrské vládě, na níž by se měli účastníci konfliktu dohodnout.

Lavrov vyzval, aby se zahraniční hráči nevměšovali do syrského dialogu. Za cíl konference označil ukončení tragického konfliktu a zabránění jeho šíření do celé oblasti.

Mualim prohlásil, že Sýrie bude dělat vše pro svou obranu, a to způsobem, který považuje za správný. O boji proti opozici hovořil jako o boji proti teroristům a mnoho času věnoval popisu utrpení syrských civilistů.

Křehký proces

V Montreux mají po sérii projevů vládní i exilová syrská delegace "ladit noty" s ostatními účastníky summitu před pátečním přesunem konference do Ženevy. Tam mají pod vedením Lachdara Brahímího, zvláštního zmocněnce OSN a Ligy arabských států, začít oficiální přímá jednání.

Podle francouzského listu Le Figaro přitom obě strany, tedy syrská vládní delegace vedená ministrem zahraničí Valídem Mualimem i zástupci opozice, jež vede šéf exilové koalice Ahmad Džarba, už mají připravená závěrečná prohlášení.

Hájí v nich prý své dosavadní postoje – opozice odmítá politickou budoucnost s "vražedným režimem", Damašek v opozici vidí "teroristy ovládané z ciziny".

Napjatou atmosféru shrnuje i tweet švédského ministra zahraničí Carla Bildta. "Průlomu se v Montreux dnes pravděpodobně nedočkáme. Dnešním úkolem je spíše vyhnout se kolapsu jednání. A pak postupovat krůček po krůčku," napsal ve středu Bildt.

 

Opozice málem nedorazila. Kvůli Íránu

Situaci ještě před začátkem zkomplikoval Pan Ki-mun, když v neděli do Švýcarska na poslední chvíli pozval i íránskou delegaci. Na to ovšem reagovala syrská opozice a pohrozila, že na schůzku nepojede, pokud Pan Ki-mun pozvánku neodvolá. Chvíli tak nebylo jasné, jestli ke konferenci v Ženevě vůbec dojde.

Teherán je totiž velkým spojencem Damašku. Pan Ki-mun se nakonec rozhodl pozvání pro Írán stáhnout. Mimo jiné i proto, že země odmítla přistoupit na jakékoliv podmínky, kterými její účast podmiňovali Spojené státy nebo Francie. "Jestliže je účast Íránu podmíněna přijetím závěrů Ženevy 1, Írán se konference Ženeva 2 nezúčastní," prohlásil v pondělí velvyslanec Íránu při OSN Mohammad Chazáí.

Nelibost nad stáhnutím pozvánky vyjádřil i Sergej Lavrov, šéf ruské diplomacie. Moskva je totiž dalším významným podporovatelem Asadova režimu. Neúčast Íránu na jednání ve Švýcarsku podle agentury AFP označil "za velkou chybu".