Už více než dva měsíce protestují na Ukrajině protivládní aktivisté. Z metropole Kyjeva se demonstrace postupně rozšířily i na venkov. Zemřeli při nich minimálně tři lidé a prezidenta Viktora Janukovyče protesty nakonec přiměly ke kompromisům. Opozice ale jeho návrhy odmítla.

Jaké jsou její požadavky? Jaký je postoj Západu a jak reaguje Moskva? Situaci na Ukrajině shrnuje přehled nejdůležitějších otázek a odpovědí.

1. Jaké jsou příčiny současných nepokojů?

Ukrajina se bouří od loňského 21. listopadu, kdy vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem.

Svůj krok vysvětlila tím, že jednání s Bruselem bude pozastaveno do doby, než bude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou.

Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic a demonstrace trvají dodnes. V některých dnech v ulicích Kyjeva demonstroval až milion lidí.

2. Kdo a kde na Ukrajině protestuje?

Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávají vlivu Ruska a požadují proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podporují.

Odpor proti vládě prezidenta Viktora Janukovyče je ale roztříštěný.

Opozici vedou několikanásobný světový šampión v boxu a zakladatel Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder) Vitalij Kličko, právník, ekonom a bývalý ministr hospodářství Arsenij Jaceňuk, který je šéfem poslanců opoziční strany Vlast vězněné expremiérky Tymošenkové, a Oleh Ťahnybok, šéf strany Svoboda, která je označována za nacionalistickou, svými oponenty až za krajně pravicovou.

V posledních dnech převzaly iniciativu v kyjevských ulicích krajně pravicové skupiny Pravý sektor a Společná věc, jejichž členové stojí za násilnými akcemi. Násilnosti se rozrůstají a začínají štěpit jednotu protestujících.

Kličko například v sobotu na náměstí vyzýval k zastavení střetů, mnozí na něj ale pískali, a dokonce ho postříkali hasicím přístrojem.

3. Kolik obětí si vyžádaly srážky demonstrantů s policisty?

Údaje se liší. Podle oficiálních zdrojů přišli o život tři lidé.

První dva demonstranti zahynuli ve středu 22. ledna - zásah do hlavy ostrou municí nepřežil dvacetiletý Serhij Nigojan, původem Armén žijící ve východoukrajinském Dněpropetrovsku.

Krátce po něm zemřel po průstřelu plic mladý Bělorus Michail Žyzněuski. V sobotu 25. ledna zemřel další demonstrant těžce zraněný ve středu 22. ledna.

Opozice tvrdí, že mrtvých je minimálně šest.

4. Učinila vláda prezidenta Viktora Janukovyče nějaké ústupky?

Přinejmenším je nabízí. Janukovyč se několikrát sešel s předáky opozice a několik ústupků slíbil. Uvedl, že během úterní mimořádné schůze parlamentu pozmění vládu, nechá upravit sporné zákony zpřísňující tresty za demonstrace a vyhlásí amnestii pro zatčené demonstranty.

V sobotu 25. ledna také nabídl opozičním předákům vedoucí místa v rekonstruované vládě. Jaceňuk se měl stát premiérem a Vitalij Kličko vicepremiérem pro humanitární záležitosti. Prezident také nabídl změnu ústavy a jednání o omezení moci hlavy státu ve prospěch parlamentu.

Opozice návrh odmítla. S Janukovyčem dál hodlá vyjednávat, požaduje ale předčasné prezidentské volby a propuštění vězněné expremiérky Tymošenkové.

5. Jaký je postoj Západu?

Evropská unie po odmítnutí asociační dohody ukrajinskou vládou vyjádřila zklamání a ostře kritizovala údajný tlak Ruska na Ukrajinu. Podle unijních diplomatů však nyní není na stole, přes politická vyjádření některých zemí, možnost zavedení sankcí proti představitelům Janukovyčovy administrativy. Složitá situace na Ukrajině bude jedním z témat summitu EU-Rusko, který by se měl konat tento týden v Bruselu.

První sankční opatření oznámilo 22. ledna v reakci na první oběti konfliktu americké ministerstvo zahraničí. Prostřednictvím ambasády v Kyjevě informovalo, že ruší víza pro osoby odpovědné za policejní zásah proti demonstrantům. Konkrétní jména velvyslanectví odmítlo uvést.

6. Jak reaguje Moskva?

Ruští představitelé Evropskou unii opakovaně obvinili z vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Rusko a Ukrajina také 17. prosince v Moskvě dosáhly zlomové dohody o rozšíření hospodářské spolupráce: Kreml mimo jiné snížil Kyjevu nákupní cenu ruského zemního plynu o třetinu a uvolnil ve prospěch Ukrajiny ze svých devizových rezerv 15 miliard dolarů.

7. Jsou současné nepokoje něčím novým?

Ne. Ukrajina marně čeká na klid od tzv. oranžové revoluce, kterou vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb z listopadu 2004. Jejich vítězem byl vyhlášen současný prezident Janukovyč, ale opozice se kvůli údajnému zfalšování voleb vzbouřila a Ukrajina se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory.

Převážně agrární a chudší západ, který se zahalil do oranžové barvy, podporoval opozičního kandidáta Viktora Juščenka, zatímco "modré", rusky mluvící průmyslové regiony na východě země se postavily za Janukovyče.

Od té doby se prozápadní a proruské tábory střídaly u moci, která je nyní v rukách proruského tábora vedeného Janukovyčem a jeho Stranou regionů.

Související