Ukrajinský parlament zrušil devět z dvanácti kritizovaných zákonů přijatých 16. ledna, což byl jeden z hlavních požadavků opozice.

Zákony, které i pod tresty vězení zakazovaly účast na protestech u státních nebo místních úřadů nebo na nepovolených demonstracích, považovala ukrajinská opozice za jednu z klíčových překážek pro řešení politického rozkolu.

Pro rozhodnutí na mimořádném zasedání hlasovalo 361 poslanců z celkového počtu 412 hlasujících. Na oplátku by měla opozice opustit obsazené budovy úřadů, píše server Russia Today.

Premiér Ukrajiny Mykola Azarov v úterý odstoupil, jeho rezignaci už i podle informací serveru Russia Today stvrdil prezident Janukovyč. Azarov odstoupil "za účelem vytvoření dalších příležitostí pro společensko-politický kompromis", uvedlo tiskové oddělení kabinetu ministrů. Azarovova demise je jednou z klíčových podmínek opozice na urovnání vnitrostátní krize. Opozice žádá také odchod prezidenta Viktora Janukovyče.

"Dělali jsme vše, aby nedošlo ke krveprolití, eskalaci násilí nebo porušování lidských práv. Vláda v těchto extrémních podmínkách zajistila chod hospodářství i bezpečnost," řekl Azarov agentuře Interfax.

"Dnes je nejdůležitější ochránit jednotu a celistvost Ukrajiny. To je důležitější než osobní ambice. A to je důvod mého rozhodnutí," dodal.

Vitalij Kličko si myslí, že premiér si chtěl "zachovat tvář".

"Azarovova vláda měla odstoupit už před více než dvěma měsíci," dodal představitel opozice, podle níž demise premiéra politickou krizi neřeší. Podle Klička musí odejít také prezident Viktor Janukovyč.

Demonstranti podle něj z náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva neodejdou, dokud se neobmění celé vedení země.

Ruský prezident Vladimir Putin po jednání se špičkami Evropské unie v Bruselu prohlásil, že Rusko dodrží dohodu o půjčce Ukrajině a zlevnění dodávek plynu bez ohledu na složení vlády v Kyjevě.

Moskva se s představiteli unie dohodla také na expertních diskusích o ekonomických dopadech asociačních dohod, které EU domlouvá se svými partnery.

Janukovyč odpoledne oznámil, že Azarovovu demisi přijal. Zároveň ho požádal, aby ve své funkci spolu s ministry setrval do doby, než bude vytvořen nový vládní kabinet.

Podle ukrajinské ústavy znamená rezignace premiéra odchod celé vlády.

Azarov podle všeho prezidentovu žádost nevyslyší, mluvčí ministerského předsedy již oznámil, že role úřadujícího šéfa vlády se ujme dosavadní vicepremiér Serhij Arbuzov, uvedla agentura Reuters.

Přijetí rezignace média označovala jen jako formalitu, neboť Janukovyč v uplynulých dnech nabídl premiérský post Arseniji Jaceňukovi, který je dalším z opozičních lídrů. Jaceňuk to však odmítl s tím, že jediným řešením jsou nové prezidentské a parlamentní volby.

Nyní se spekuluje o novém premiérovi, kterým by podle některých analytiků mohl být bývalý ministr zahraničí a hospodářského rozvoje a obchodu Petro Porošenko.

Azarov na rozdíl od Janukovyče, který v posledních dnech předložil představitelům opozice několik smírčích nabídek, zastával vůči protivládním demonstrantům rázný postoj.

Před týdnem ve švýcarském Davosu, kde se účastnil Světového ekonomického fóra, novinářům řekl, že požadavek opozičních vůdců na vypsání předčasných prezidentských voleb je nereálný, a akce protestujících označil za pokus o státní převrat. Již předtím označil demonstranty v kyjevských ulicích za teroristy.

Mimořádná schůze o budoucnosti země

Ukrajinský parlament podle informací agentury RIA Novosti projednává zákon na vytvoření speciální komise, která by měla na starost úpravu ústavy.

Za "den posledního soudu" označuje ukrajinská opozice úterní mimořádnou parlamentní schůzi, s níž mnozí v Kyjevě spojují naděje na odvrácení hrozící konfrontace a rozpadu země.

K účasti na jednání se registrovalo 395 ze 450 poslanců. Zasedání začalo minutou ticha za oběti protivládních demonstrací, které na Ukrajině trvají již déle než dva měsíce. V jednací síni jsou přítomní někdejší ukrajinští prezidenti Leonid Kravčuk, Leonid Kučma a Viktor Juščenko, účast ohlásil také šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok a řada europoslanců.

Protestují i příznivci vlády

Několik tisíc podporovatelů vládnoucí ukrajinské Strany regionů protestovalo u budovy ukrajinského parlamentu s požadavkem zastavit "pokusy o státní převrat", uvedl server Russia Today.

Protesty se z Kyjeva šíří i do regionů, ve městě Cherson na jihovýchodě země dokonce zemřel po potyčkách první policista. Mezi demonstranty je obětí nejméně pět.

Prezident Viktor Janukovyč minulý týden slíbil, že parlament projedná reformu protidemokratických zákonů schválených v polovině ledna, amnestii pro zadržené demonstranty, úpravu prezidentských pravomocí a reformu vládního kabinetu.

Návrh prezidenta, aby opoziční lídři Arsenij Jaceňuk a Vitalij Kličko obsadili klíčové vládní posty, opozice odmítla.

Po skončení pondělní, více než čtyřhodinové schůzky opozičních předáků s hlavou státu ministryně spravedlnosti Olena Lukašová oznámila, že strany se dohodly na amnestii pro zatčené protivládní demonstranty a na zrušení sporných zákonů, po jejichž přijetí následovala radikalizace protestů.

Zájem médií o jednání parlamentu:

Opoziční strany jsou v parlamentu v menšině a na vyhlášení mimořádných parlamentních nebo prezidentských voleb nemají dostatek hlasů. Vládní Strana regionů se při hlasování opírá o hlasy komunistů a řady nezařazených poslanců. Opozice se své záměry často snaží prosadit blokádou řečnické tribuny či celého jednacího sálu.

"Ve sněmovně se může stát cokoli, počínaje zatčením opozičních vůdců přes vyhlášení výjimečného stavu až po pád vlády," napsala agentura Unian.

Štáb "národního odporu" vyzval demonstranty mobilizovat v poledne (11:00 hodin SEČ) veškeré síly na centrálním kyjevském Náměstí nezávislosti. Opoziční aktivisté by podle výzvy měli podpořit poslance v jejich snaze "odvrátit konfrontaci, obnovit občanská práva a vrátit se k jednání s Evropskou unií".

Podle ruské televize Dožď prohlásil Dmitrij Jaroš, vůdce opoziční radikální organizace Pravý blok, že na sebe bere veškerou odpovědnost za "revoluci" na Ukrajině. "Vůdci parlamentní opozice se staví do nezřetelné pozice a bojí se uskutečnit revoluci, to mě zavazuje převzít odpovědnost za revoluční proces," prohlásil. Nacionalistická organizace Pravý blok zřetelně zasáhla do pouličních bojů v Kyjevě.

Jednání EU-Rusko

Během klíčové parlamentní schůze bude v Kyjevě pobývat eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle, není ale zřejmé, zda se schůze přímo zúčastní. Účast na jednání plánuje šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok a řada europoslanců. Mezi hosty schůze budou i bývalí prezidenti Leonid Kravčuk, Leonid Kučma a Viktor Juščenko.

Oproti původním plánům je v úterý večer v ukrajinské metropoli očekávána i ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová, která měla do Kyjeva přiletět až ve čtvrtek. Šéfka evropské diplomacie odcestuje na Ukrajinu po úterním summitu EU s Ruskem, jehož se zúčastní prezident Vladimir Putin.

Kmoníček se sejde s ukrajinským velvyslancem

Šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček se ve středu sejde s ukrajinským velvyslancem Borysem Zajčukem.

Hovořit s ním chce o situaci na Ukrajině a o tom, zda je tam zajištěna bezpečnost českých občanů a diplomatů. Probírat budou i česko-ukrajinské vztahy.

Zeman do Česka minulý rok pozval ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, zúčastnit se tu má summit zemí Východního partnerství s EU.

Budoucí šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) Lidovým novinám řekl, že pozvání není chybou. A dodal, že on by pak mohl pozvat zástupce opozice, třeba Vitalije Klička.

V Kyjevě je od pondělí eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle a dnes tam zamířila také ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s v úterý srazila hodnocení úvěrové důvěryhodnosti Ukrajiny do podřadné kategorie C. Zdůvodnila to eskalující politickou krizí v zemi a upozornila, že úvěrovou známku může podle vývoje situace dál zhoršit.

Související