Na Ukrajině v pondělí vstupuje v platnost zákon o amnestii pro stíhané protivládní demonstranty.

Opoziční tábor totiž nedělním vyklizením radnice v centru Kyjeva i dalších obsazených vládních budov po bezmála tříměsíční okupaci splnil podmínky stanovené v zákoně o amnestii, což posléze uznala i ukrajinská generální prokuratura.

Její šéf Viktor Pšonka už v pátek oznámil, že 234 zadržovaných demonstrantů bylo propuštěno na svobodu, ale jejich stíhání skončí až ve chvíli, kdy demonstranti opustí obsazené vládní budovy.

Prokuratura v rámci amnestie zastavila také trestní stíhání aktivisty Dmytra Bulatova, který koncem ledna téměř přišel o život při brutálním útoku neznámých osob.

Bulatov, jeden z hlavních organizátorů protivládních demonstrací, se několik týdnů léčil v Litvě, nyní pobývá s rodinou v Německu.

Spolu s ním zmizelo ze seznamu stíhaných osob i několik dalších lidí, například vůdce krajně pravicového hnutí Bratrstvo Dmytro Korčynskyj.

Jeho stoupenci počátkem prosince vyvolali tvrdé srážky s policií při pokusu zaútočit na sídlo prezidenta Viktora Janukovyče. Na obou stranách bylo tehdy podle oficiální zprávy zraněno celkem sto lidí, šest z nich vážně.

Zákon o amnestii prosadila v parlamentu provládní většina.

Už dříve byl uplatněn na hodnostáře režimu, které opozice podezírala z vydání rozkazu k brutálnímu policejnímu pokusu o rozprášení demonstrací. V případě demonstrantů se omezuje na delikty spáchané od 27. prosince do 2. února.

Generální prokurátor odhadl, že uplatnění amnestie by mohlo trvat měsíc, soudy by tedy měly uzavřít všechny případy do 18. března.

Kyjevskou radnici vzali protivládní demonstranti útokem už 1. prosince, po nezdařeném nočním pokusu speciální policejní jednotky Berkut o rozprášení protestujících na ústředním kyjevském náměstí Nezávislosti. Vzápětí se stala "hlavním štábem revoluce" a sloužila stovkám lidí i jako místo, kde se mohli ohřát, odpočinout si, najíst se, zdřímnout si – a v případě potřeby si nechat ošetřit zranění.

V rukou demonstrantů nadále zůstává například kyjevské sídlo odborů, které podmínky amnestie nezahrnovaly.

Merkelová má Ukrajinu přiblížit unii

Vzájemné ústupky vlády a opozice ale podle pozorovatelů neřeší podstatu ukrajinského sporu. Opoziční jednání s režimem zůstávají na mrtvém bodě, ať už jde o ústavní reformu či o jmenování nového premiéra.

Opoziční předáci Arsenij Jaceňuk a Vitalij Kličko nicméně v pondělí v Berlíně jednali s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Předák ukrajinské opozice Vitalij Kličko po jednání oznámil, že chce, aby Německo hrálo silnou roli při řešení krize na Ukrajině.

"Roli Německa bychom neměli podceňovat, především ne roli spolkové kancléřky, která je jednou z nejvlivnějších politických osobností na světě," uvedl Kličko po jednání v berlínském kancléřství. Podpora Německa a Evropské unie podle něj hraje na Ukrajině významnou úlohu.

Masové protesty na Ukrajině vypukly loni v listopadu, když prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a přijal finanční pomoc z Ruska.

Postupně se hlavním požadavkem protestů stal odchod prezidenta Janukovyče od kormidla moci.

Související