Vladimir Putin svým podpisem uzavřel legislativní proces připojení poloostrova Krym k Rusku. Krátce před podpisem prezidenta ratifikovali smlouvu jednomyslně poslanci Rady federace, ve čtvrtek drtivou většinou podpořili smlouvu i zastupitelé ve Státní dumě.

"Blahopřeji všem obyvatelům země, všem občanům Ruské federace a obyvatelům Krymu a Sevastopolu, k této události, která je nade vši pochybnost význačná," řekl prezident před podpisem dokumentu.

V Bruselu v pátek představitelé Ukrajiny podepsali politickou část asociační dohody s EU. Unie zároveň spouští rozsáhlý balík hospodářské pomoci určené Ukrajincům. 

Lídři států EU na mimořádném jednání v Bruselu v noci ze čtvrtka na pátek doplnili sankční seznam o dalších 12 občanů Ruska. Důvodem je právě ruská anexe Krymu. Těmto osobám bude zmrazen majetek a zakázán vstup do unie. Konkrétní jména mají být zveřejněna v pátek. 

Podle premiéra Bohuslava Sobotky, který zastupoval Česko, jsou mezi nimi lidé z ruského parlamentu, spolupracovníci prezidenta Vladimira Putina i vojáci.

Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, sáhne EU k hospodářským sankcím, na jejichž přípravě má začít pracovat Evropská komise i členské země, řekli novinářům po páteční půlnoci předseda Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který summitu předsedal. Bylo také rozhodnuto o zrušení summitu EU-Rusko a konat se nemají ani dvoustranné schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni.

Kromě toho summit EU přidal další jména na seznam sankciovaných osob z Ruska a Ukrajiny. Jsou jimi například ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, televizní moderátor Dmitrij Kiseljov nebo poradci prezidenta Vladislav Surkov a Sergej Glazjev.

Se slevou na plyn pro Kyjev je konec

USA v reakci na ruskou anexi ukrajinského poloostrova ve čtvrtek ohlásily sankce proti dalším vysokým ruským představitelům. Omezení se týkají dvaceti lidí, mezi kterými jsou i přátelé a blízcí spolupracovníci Putina, a také banky Rossija.

V odvetě Rusko uvalilo sankce na devět amerických představitelů - se zákazem vstupu do Ruska musí počítat například šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner či senátor John McCain. 

Volyňští Češi chtějí do ČR. Stát by jim měl platit kurzy češtiny a byty, říká jejich šéfka - čtěte ZDE

Na zasedání ruské bezpečnostní rady v pátek ovšem ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko se prozatím zdrží odvetné reakce na americké sankce i na ukrajinské plány zavést víza ve vzájemném cestovním styku. Do Kyjeva ale nechal vzkázat, že slevu na plyn, kterou Rusko poskytlo Ukrajině výměnou za používání vojenské základny v Sevastopolu, ruší.

Podle premiéra Dmitrije Medveděva by Ukrajina měla Rusku v této souvislosti vrátit 11 miliard dolarů. Celkově prý Kyjev Moskvě dluží ještě o pět miliard dolarů víc. 

Německo a Francie ruší vojenskou spolupráci s Rusy

Západní Evropa má z hospodářské války s Ruskem obavu. Podle německých expertů by se po uvalení ekonomických sankcí dostaly do ohrožení statisíce pracovních míst v německých firmách, které s Ruskem obchodují. 

Zeman: Krym je teď pro Ukrajinu určitě ztracen. Evropská unie by ji měla posílit - čtěte ZDE

Německo se přesto rozhodlo zrušit všechny projekty vojenské spolupráce s Ruskem, které byly naplánované do konce dubna. Ministerstvo hospodářství navíc upozornilo, že v současnosti nebude povolovat německým firmám vývoz zbrojní techniky do Ruska. O rozhodnutí Francie pozastavit vojenskou spolupráci s Ruskem informoval i francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian. 

Sledujeme online

ObnovitOd nejstarších
22.3.2014 07:23 | Do Kyjeva dorazí pozorovatelé OBSE

Půlroční mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dorazí v sobotu do Kyjeva. 

Rusko s misí souhlasilo až poté, co v pátek z hlediska ruských zákonů dovršilo anexi Krymského poloostrova; podle ruské interpretace se tak nyní akce OBSE nemůže týkat Krymu. USA zastávají opačný názor.

V Kyjevě je dnes očekáván také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, podle kterého je mise OBSE krokem ke snížení napětí. "Ještě to není konec krize, ale je to krok, který pomůže podpořit naše úsilí o uvolnění," řekl. Podle šéfa německé diplomacie nicméně situace na Ukrajině zůstává nestabilní a vrtkavá, a proto musí pozorovatelé začít s prací co nejdříve.

Návštěvu Ukrajiny dnes ukončí generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který tento týden v Moskvě i v Kyjevě nabádal ke zdrženlivosti, aby se konflikt nevymknul kontrole, a k zahájení přímého dialogu. Moskva však nadále nové vedení v Kyjevě neuznává.

Pan Ki-mun ukrajinským představitelům slíbil, že OSN pomůže s organizováním květnových prezidentských voleb, aby hlasování bylo transparentní, svobodné a spravedlivé a aby všichni Ukrajinci jeho výsledky přijali.

21.3.2014 20:57 | Ukrajinské plavidlo se pokusilo o manévr, nenašlo ale podporu u dalších

Jedno z plavidel zachovávajících věrnost Kyjevu, se dnes pokusilo uvolnit cestu na širé moře, ale neuspělo, protože se k němu další lodě nepřidaly, uvedl list Ukrajinska pravda. Podle kapitána plavidla Čerkasy si posádka dodávala odvahy bojovou písní z rusko-japonské války "Náš hrdý (křižník) Varjag se nepříteli nevzdá". Obává se však, že další ukrajinské lodě v zátoce se dohodly, že vyvěsí ruskou vlajku v sobotu, protože necítí podporu od ukrajinského státu.

To ale odmítl šéf ukrajinského parlamentu a úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Na dnešní tiskové konferenci v Kyjevě řekl, že ukrajinští vojáci na Krymu jsou povinni chránit svou výzbroj, bojové lodě a vojenské objekty před útoky ozbrojenců.

21.3.2014 20:05 | Mise OBSE na Ukrajinu je potvrzená, navštíví vše kromě Krymu

Podle předpokladů se Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na dnešním mimořádném zasedání ve Vídni dohodla na vyslání pozorovatelů na Ukrajinu. Podle agentury Reuters se do šestiměsíční mise zpočátku zapojí stovka civilních pozorovatelů. Rusko přitom dosud veškeré snahy o uspořádání takovéto mise blokovalo.

Pozorovatelé OBSE navštíví všechny oblasti Ukrajiny s výjimkou Krymu. Tato separatistická autonomní republika vyhlásila po nedělním referendu na Kyjevu nezávislost a Moskva dnes završila legislativní proces přičlenění tohoto poloostrova k Ruské federaci.

OBSE rozhoduje na základě shody všech 57 členských států a Rusko doposud vetovalo snahy Ukrajiny a Západu. Moskva měla k dosavadním návrhům připomínky, které se týkaly především mandátu pozorovatelů.

21.3.2014 18:39 | Rusko zřejmě umožní pozorovatelskou misi OBSE na Ukrajině

Rusko zřejmě umožní pozorovatelskou misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině, o kterou Kyjev požádal. Moskva přitom doposud vyslání pozorovatelů na Ukrajinu blokovala. To se ale podle všeho změnilo. Dnes večer se ve Vídni na mimořádné schůzi sejdou zástupci OBSE, na které by mohli příslušnou dohodu schválit, napsala agentura Reuters.

"Vypadá to tak," citovala odpověď nejmenovaného západního diplomata na otázku, zda se země OBSE dohodly na pozorovatelské misi. Zmíněné mimořádné zasedání začne v půl osmé.

OBSE rozhoduje na základě shody všech 57 členských států, takže Rusko doposud vetovalo snahy Ukrajiny a Západu. Moskva měla k dosavadním návrhům připomínky, které se týkaly především mandátu pozorovatelů. Jistý americký diplomat ve středu naznačil, že ruskou blokádu by bylo možné obejít například vysláním pozorovatelů Evropské unie.

21.3.2014 17:21 | Polsko kvůli Krymu urychlí nákup protiraketového systému

Polsko v souvislosti s napjatou situací na Ukrajině o několik měsíců urychlí nákup vlastního protiraketového systému. Vítěz tendru by podle polského ministerstva obrany měl být znám do konce roku, původní termín přitom počítal až s rokem 2015.

"Do konce letošního roku již chceme mít vybranou nabídku. To je ve srovnání s původními plány urychlení o několik měsíců," citoval Reuters náměstka ministra obrany Czeslawa Mroczeka. Ten také dodal, že uspíšení výběru je zčásti způsobeno ruskou vojenskou intervencí na ukrajinském Krymu.

21.3.2014 17:17 | Macháček: Schválené sankce míří přímo na Putinovi nejbližší

"Schválené americké a především evropské sankce se zdají být leckomu mělké. Míří ale chirurgicky přesně na Putinovy nejbližší. Ono se to ale všechno může rychle změnit. Zaprvé i tyto osobně mířené sankce vyvolají (už vyvolaly) odpověď a na tu odpověď bude muset Amerika reagovat dalším rozšířením a zpřísněním a kolotoč se může roztočit dříve, než bys řekl švec," píše o zavedení sankcí a o dalším možném vývoji komentátor Respektu Jan Macháček.

Celý komentář si přečtěte tady.

21.3.2014 17:06 | Aktuální kompletní seznam lidí z Ruska a Ukrajiny, které EU umístila na seznam sankcionovaných

Seznam osob, vůči nimž EU kvůli krymské krizi zavedla sankce na nynějším summmitu a také 17. března, si můžete prohlédnout zde.

21.3.2014 16:25 | Na rozšířený seznam sankcionovaných umístila EU ruského vicepremiéra i poradce Putina

Evropská unie zveřejnila 12 jmen, která doplňují od pondělí známý seznam sankcionovaných 21 osob z Ruska i Krymu. Odpoledne vyšel v unijním úředním věstníku.

"Jde o představitele ruského parlamentu, jde o lidi z okolí prezidenta Putina a také o některé představitele ruské armády," přiblížil český premiér Bohuslav Sobotka okruh osob, jejichž jména se na rozšířeném seznamu objevila. Podle něj se v budoucnu nedá vyloučit další rozšiřování seznamu. EU se snaží zajistit, aby umístění konkrétního jména na soupis obstálo při soudním sporu.

Zveřejnění seznamu potvrdilo neoficiální diplomatické informace o tom, že nově sankce postihnou ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina nebo Vladislava Surkova či Sergeje Glazjeva, poradce prezidenta Vladimira Putina. Na seznam se dostal také Dmitrij Kiseljov, ruský televizní moderátor s jasnou protizápadní rétorikou. Postižena je mimo jiné i Valentina Matvijenková, šéfka Rady federace, horní komory ruského parlamentu, a její kolega ze Státní dumy Sergej Naryškin.

21.3.2014 16:18 | Policie kvůli údajné korupci zadržela šéfa ukrajinského Naftogazu

Ukrajinská policie kvůli podezření z korupce zadržela šéfa státní plynárenské společnosti Naftogaz Jevhena Bakulina. Podle ukrajinského ministra vnitra Arsena Avakova čelí Bakulin obviněním, že připravil stát o čtyři miliardy dolarů (takřka 80 miliard korun), napsala to agentura Reuters.

Ukrajina čelí velkým finančním problémům, například ruskému Gazpromu dluží za odběr plynu asi dvě miliardy dolarů (40 miliard korun). Kyjev již dříve odhadl, že země by v letošním a příštím roce mohla potřebovat zahraniční pomoc v celkové výši 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun). Zhruba třetinu této částky by ve formě půjček a záruk měla získat od Evropské unie.

21.3.2014 15:59 | Zaorálek: Remek je loajální, v Rusku reprezentuje české zájmy

Český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek je podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka dobrým reprezentantem českých zájmů v Rusku. Zaorálek nemá pochybnosti o Remkově loajalitě. Ministr to řekl po dnešním jednání s Remkem. Velvyslanec schůzku odmítl jakkoliv komentovat.

Do Remka se během čtvrtečních interpelací pustil opoziční poslanec Daniel Korte (TOP 09). Nazval jej komunistou proruského ražení, jehož loajalita k Česku je více než pochybná.

Zaorálek novinářům po dnešní schůzce řekl, že chtěl od velvyslance slyšet informace o aktuální situaci v Rusku. Hovořili spolu rovněž o možných scénářích dalšího vývoje na Ukrajině a chystané schůzce náměstků ministra zahraničí ČR a Ruska. Zaorálek řekl, že Remek dostal i nějaké instrukce, nechtěl ale upřesnit jaké. Podle ministra se s velvyslancem dohodli na častějších konzultacích.

Související