Turecko v pátek nad ránem zablokovalo přístup k mikroblogové síti Twitter. Na svém webu o tom informoval deník Hürriyet. Tím by se začala naplňovat varování premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, jenž ve čtvrtek pohrozil zákazem komunitních internetových sítí včetně Twitteru. V Turecku síť používá asi deset milionů uživatelů.

"Máme soudní příkaz. Twitter vyhladíme. Nezajímá mě, co říká mezinárodní společenství. Každý uvidí, jak je Turecká republika silná," prohlásil Erdogan ve čtvrtek na předvolebním mítinku v Burse. Za devět dní se v Turecku konají komunální volby. 

Turecký list s odvoláním na vládní zdroje napsal, že lidé odpovědní za provozování Twitteru ignorovali několik soudních rozhodnutí, která na základě stížností tureckých občanů internetovou platformu vyzývala k odstranění některých Podle vicepremiéra Aliho Babacana jde o dočasný krok, než bude se společností Twitter nalezeno společné řešení.

Instituce komunikačních technologií (BTK), které nedávno prosazený internetový zákon svěřil mimořádně rozsáhlé pravomoci, uvádí na svých stránkách tři soudní rozhodnutí a jedno rozhodnutí prokurátora, které vedly k zamezení přístupu na Twitter.

Kritika z EU i od prezidenta

Cenzuru Twitteru na svém twitterovém účtu odsoudil eurokomisař pro rozšíření unie Štefan Füle. "Možnost volně komunikovat a svobodně si vybrat způsob, jak to provést, je základní hodnotou EU," napsal český eurokomisař.

Pochopení Erdogan nenašel ani u svého politického souputníka z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje, prezidenta Turecka Abdullaha Güla. Ten kritizoval kompletní zablokování sítě, které je podle něj nepřijatelné. Odpojeny by měly být pouze ty stránky, které se provinily proti právu na ochranu soukromí, uvedl Gül.

Turecko již od roku 2005 s Bruselem vede jednání o přistoupení k unii, která však váznou na různých sporných bodech. Omezování svobody v přístupu k informacím je jedním z terčů kritiky EU.

Twitter v pátek svým uživatelům radil, jak lze blokádu sítě obejít.

Opozice chce Erdogana žalovat

Nejsilnější turecká opoziční strana oznámila, že hodlá žalovat soud za jeho rozhodnutí zablokovat Twitter. Jeden z předáků Lidové republikánské strany (CHP) Reuters řekl, že strana chce žalovat rovněž Erdogana za omezování osobních svobod Turků.

Erdogan už v minulosti označil internetovou komunikaci za zhoubnou, protože turecká opozice ji využívá k organizování protivládních protestů. Za jednoho z původců istanbulských protestů před několika měsíci označil právě mikroblogovou síť Twitter. Opřel se i do Facebooku a sítě pro sdílení videí YouTube. 

"Jsme v této záležitosti pevně odhodlaní. Nevydáme národ na milost Facebooku a YouTube," prohlásil Erdogan na začátku března. "Podnikneme ty nejpřísnější nutné kroky," dodal. Na otázku, zda ve zvažovaných opatřeních je i možný zákaz těchto serverů, Erdogan odpověděl, že ano.

Proti takovému kroku se tehdy postavil prezident Gül. "Uzavření (těchto serverů) nepřipadá v úvahu," řekl prezident novinářům, když se ho zeptali na jeho postoj k premiérovu varování.

Společnost Google řadí Turecko v cenzuře internetu hned vedle Číny.

Začalo to v parku Gezi

Velké protesty v Istanbulu začaly loni v červnu původně kvůli kácení stromů v parku Gezi u Taksimského náměstí. Postupně se k nim přidávalo stále více lidí, až se demonstrace rozšířily po celé zemi. Při střetech s policií bylo zraněno na osm tisíc lidí, několik tisíc osob bylo zatčeno.

Protivládní nepokoje trvají dodnes, a to kvůli korupčním skandálům Erdoganovy vlády i jejím kontroverzním krokům. V únoru Turci vyšli do ulic kvůli zákonu, který zpřísňuje dohled nad internetem. Poslední několikatisícové protesty v Istanbulu a dalších velkých městech vypukly minulý týden po pohřbu mladíka, jenž tento týden podlehl zranění, které utrpěl při jedné z demonstrací tvrdě potlačených loni v červnu. 

Související