Současný rusko-ukrajinský konflikt má mimo jiné pomoci přesvědčit o potřebě dobudovat plynovod South Stream, který přivede ruský plyn do Evropy mimo Ukrajinu. Podobně v roce 2009 bylo hlavním cílem prosadit vybudování Nord Streamu.

Na úterním setkání pořádaném Institutem pro veřejnou diskusi to prohlásil bývalý předseda vlády Mirek Topolánek, podle kterého se energetická bezpečnost od roku 2009 nijak nezvýšila.

"Nemyslím si, že od roku 2009 se s naší energetickou bezpečností cokoliv pozitivního změnilo. Děláme stále stejné chyby," prohlásil Topolánek, který nyní předsedá Teplárenskému sdružení ČR.

Energetická krize v roce 2009, kdy byly vážně narušeny dodávky přes Ukrajinu do Evropy, měla podle něj podobné rysy jako ta letošní.

"Zatímco v roce 2009 jedním z hlavních cílů této krize bylo snížit odpor Švédů, Baltu a Poláků proti výstavbě Nord Streamu, který se potom vzápětí dostavěl, dá se předpokládat, že hlavním cílem této rusko-ukrajinské krize je prosazení výstavby South Streamu," poznamenal Topolánek.

Ten byl v čele české vlády právě za tehdejší "plynové krize", a to až do květnového nástupu úřednické vlády Jana Fischera.

V rusko-ukrajinském konfliktu se nyní podle Topolánka prosazuje snaha Ruska vytvořit si ochrannou zónu z okolních zemí. Zmínil ale i strategický význam území v okolí Slavjansku, kde se údajně nacházejí velké zásoby břidličného plynu.

"Rusko se bude chovat tak, jak potřebuje," uvedl expremiér, podle kterého jsou dalšími možnými ohnisky zájmu Moldávie, konflikt mezi Ázerbajdžánem a Arménií nebo Bělorusko.

"Energetika, to bude hlavně uhlí, plyn a ropa"

Topolánek míní, že v současnosti nehrozí vyčerpatelnost zdrojů a energetika bude dál postavená především na uhlí, plynu a ropě a pro hustě obydlená sídla se dál budou používat dosavadní technologie včetně výroby z jádra.

Při posuzování energetické bezpečnosti zmínil mimo jiné rostoucí důležitost kybernetické bezpečnosti. "Ty příští útoky nebudou nálety na jadernou elektrárnu Temelín nebo bombardování rafinérie v Kralupech, ale útok, který lze provést z kanceláře na jakémkoliv místě na světě," dodal.

Projekt South Stream chystá ruský plynárenský monopol Gazprom. V minulém měsíci podepsal dohodu se švýcarskou firmou Allseas Group o výstavbě druhé řady plynovodu v Černém moři a také předběžnou dohodu s rakouskou firmou OMV o výstavbě části plynovodu, která končí v Rakousku.

Plynovod nicméně čelí tvrdému odporu ze strany evropských úředníků, kteří se snaží omezit závislost Evropy na ruském plynu a ropě. Unie také zastavila schvalovací proces k projektu po ruské anexi Krymu a oznámila, že může trvat roky, než poskytne projektu potřebná povolení.

Související