Hokejové mantinely momentálně duní o poznání silněji než vrata Lukašenkových věznic, takže většina z nás má jasno. Politika do sportu nepatří, tudíž hokejový šampionát si musíme užít, seč nám naši zaměstnavatelé a výkony našich hochů dovolí. Inu, užívejme si.

Na tom, že za branami běloruských stadionů funguje poslední otevřeně diktátorský režim v Evropě, vypnutím televizoru skutečně nic nezměníme. Na druhou stranu si ale nenamlouvejme, že nás zaříkadlo "politika do sportu nepatří" zbavuje nepříjemných otázek. Politika je vždy nějakým způsobem se sportem propojená a záleží jen na tom, jak s tímto nezrušitelným faktem naložíme. I v případě hokeje v Bělorusku.

Špičkový sportovní výkon nebo vrcholná sportovní akce jsou už z povahy veřejným vystoupením, vždy je to svého druhu politikum. Projevy bývají rozmanité. Sport může být přímo prostředkem mezinárodní politiky, jako když Západ bojkotoval olympiádu v Moskvě 1980 a komunistický blok na oplátku hry v Los Angeles o čtyři roky později.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se