Nejvyspělejší země světa ze skupiny G7 vyzvaly ve středu Rusko, aby přestalo "nepřijatelně" zasahovat na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin nicméně tentýž den v rozhovoru pro francouzská média jakékoli ruské vměšování v této zemi znovu popřel.

Nejvyšší představitelé G7 na svém bruselském summitu zároveň varovali Moskvu, že proti ní vyhlásí přísnější sankce, pokud se situace na východě Ukrajiny, kde vládní vojska bojují s proruskými povstalci, dostatečně neuklidní.

Účastníci summitu, který se konal poprvé po 17 letech bez účasti Ruska kvůli jeho jarnímu záboru Krymu, se zároveň podle francouzského prezidenta Françoise Hollanda shodli na tom, že je zapotřebí nadále povzbuzovat dialog a zmírňování napětí.

"Nemůžeme si dovolit další destabilizaci na Ukrajině," prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. "Pokud nedosáhneme pokroku v otázkách, které musíme vyřešit, je zde možnost sankcí, a to i těžkých sankcí," varovala. Hovořila přitom, že by šlo o třetí fázi sankcí, což podle agentury Reuters zahrnuje tvrdá omezení v oblasti obchodu, financí a energie. Doposud byla zasažena zmrazením bankovních kont a zákazem pobytu na Západě jen skupina ruských a krymských hodnostářů.

Putin v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici Europe 1 a televizní stanici TF1 předtím prohlásil, že o přítomnosti ruských diverzantů na Ukrajině nejsou žádné důkazy. "Opakuji vám: v jihovýchodní Ukrajině nejsou žádné ruské síly, žádný ruský instruktor. Nebyli tam a nejsou tam," řekl Putin.

"Tváří v tvář nepřijatelnému zasahování do svrchovaných záležitostí Ukrajiny ze strany Ruské federace stojíme při ukrajinské vládě a jejím lidu," uvedli dnes nicméně ve svém prohlášení zástupci G7.

"Jednotně odsuzujeme pokračující porušování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny Ruskou federací. Nelegální zábor Krymu Ruskem a akce vedoucí k destabilizaci východní Ukrajiny jsou nepřijatelné a musí skončit," píše se dále v dokumentu.

"Tyto akce porušují základní principy mezinárodního práva a měly by být předmětem obav pro všechny národy. Apelujeme na Ruskou federaci, aby uznala výsledky (ukrajinských prezidentských) voleb, dokončila stahování svých vojenských sil z hranic s Ukrajinou, zastavila tok zbraní a bojovníků přes (ukrajinské) hranice a uplatnila svůj vliv na ozbrojené separatisty, aby složili zbraně a vzdali se násilí," vyzvali také členové skupiny G7.

V komuniké účastníci summitu také vyzdvihli úspěch prezidentských voleb na Ukrajině, které vyhrál magnát Petro Porošenko. Potvrdili zároveň svůj závazek podporovat hospodářskou obnovu země. Uvítali v této souvislosti rozhodnutí Mezinárodního měnového fondu (MMF) z konce dubna schválit dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 17 miliard dolarů (335 miliard korun), který má odvrátit hrozící kolaps ukrajinské ekonomiky. Pomoc MMF podle expertů zároveň otevře dveře k dalším mezinárodním půjčkám v objemu kolem 15 miliard dolarů.

Země G7 se věnovaly také dalším oblastem světa. Jednak například ostře odsoudily "brutalitu" režimu syrského prezidenta Bašára Asada, spojence Ruska, v pokračující občanské válce, jednak varovaly před tendencemi si přivlastňovat práva na široké oblasti v západním Tichomoří. Přestože není žádná země výslovně zmíněna, jsou tyto výroky namířeny zejména proti Číně a jejím těžebním ambicím například v Jihočínském moři, kde se střetává se zájmy dalších zemí.