Organizace ISIS, někdy také nazývaná ISIL, postupně dobývá sunnitská území v Iráku. Jejím cílem je vytvořit Islámský stát v Iráku a Sýrii (odtud pochází zkratka ISIS).

Svět se v konfliktu zatím téměř neangažuje. Prezident USA Barack Obama akorát poslal do Perského zálivu letadlovou loď a v úterý do Bagdádu i 275 vojáků, kteří ale mají za úkol jen chránit tamní americkou ambasádu.

Podle odborníka na Blízký východ Marka Čejky by ovšem měl svět situaci řešit. Nemůže si dovolit, aby ISIS ustavil na severu Iráku a Sýrie vlastní stát. "Sýrie a Irák jsou už mnohem blíž Evropě a Západu než Afghánistán a Pákistán, takže ze západního pohledu bude daleko důležitější nemít tak extremistický stát přímo za humny," říká Čejka v rozhovoru pro IHNED.cz.

Dala se od ISIS akce takových rozměrů očekávat?

Před dvěma lety by to čekal málokdo. Když jsme ale sledovali situaci v posledních měsících, taky v kontextu s konfliktem v Sýrii, bylo vidět, že i tam ISIS hodně posiloval. Překvapivé to tedy až tak nebylo. ISIS navíc před několika měsíci obsadil významné irácké město Fallúdža. A také politika iráckého premiéra Málikího byla v posledních letech stále více sektářská ve prospěch iráckých šíitů, což se projevovalo i v armádě. To přispívalo spíš k rozdělení země než naopak. (Premiér Málikí je také předsedou šíitské Islámské strany Dawa, pozn. red.)

Dosud většina lidí o ISIS vůbec nevěděla. Kde se vůbec vzala?

Organizace ISIS neboli Islámský stát v Iráku a Sýrii se formovala v průběhu iráckého konfliktu po americké invazi v roce 2003. Tedy v době, kdy tam rostl odpor jak mezi sunnity a šíity, tak vůči Američanům. Bylo to zhruba kolem roku 2004 a 2005. ISIS vznikl v podstatě jako místní filiálka al-Káidy, ale měl vlastní agendu a později se v Sýrii dostal s 'mateřskou' al-Káidou dokonce do konfliktu.

Na úspěchu, kterého ISIS v Iráku dosáhl, má podíl celá řada dalších sunnitských uskupení, v nichž ne všechna jsou nábožensky fundamentalistická. Je mezi nimi řada zneuznaných bývalých příznivců Saddámova režimu, řada členů strany Baas a další.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.