Tuzemští zaměstnanci využívají denně firemní počítače 50 minut k soukromým aktivitám, což je v průměru o minutu déle než loni. Firmy tak ročně tratí průměrně 31 424 korun na jednoho pracovníka. Vyplývá to z průzkumu společnosti truconneXion.

"Tyto částky vynaložily firmy na mzdových prostředcích, aniž by byly podloženy reálnou prací. Ročně je tato částka tedy o více než šest tisíc korun vyšší, než byl loni průměrný měsíční plat v Česku," uvedl manažer ze společnosti truconneXion Martin Hnízdil.

Soukromé aktivity se přesouvají z klasických počítačů na mobilní zařízení. "Největším rizikem budou pro firmy chytré telefony a tablety, které často nahrazují počítače a nejsou zpravidla monitorovány," dodal Hnízdil. S mobilními zařízeními lze totiž snadno komunikovat na sociálních sítích, sledovat soukromé e-maily, využívat on-line komunikátory typu Skype, prohlížet zpravodajské servery a multimédia, nakupovat on-line a hrát hry, což je šest nejčastějších aktivit během mrhání pracovního času zaměstnanců na internetu.

Pracovní e-mail výměnou za monitoring

Nepracovní činnost

Sociální sítě - 12 min

Soukromé maily - 11,5 min

On-line komunikátory - 7 min

On-line nakupování - 6,9 min

Zpravodajství, multimédia - 6 min

Hraní her - 3,6 min

Zdroj: AuditPro

"Společnosti se snaží hlídat činnost i na přenosných zařízeních. Obvyklý postup bývá takový, že zaměstnanci je umožněn mobilní přístup například k pracovnímu e-mailu výměnou za monitoring. Samozřejmě se nesbírá obsah zpráv, ale jen metadata," řekl Hnízdil. O tom, že by si na tuto praxi zaměstnanci stěžovali, neví.

Statistické sledování činnosti zaměstnance je snazší u pracovních zařízeních, u soukromých se vyžaduje povolení. "Technicky se monitoring nejlépe implementuje na zařízení se systémem Android či Apple, složitější je to u mobilních Windows," přibližuje.

Sledování, jak moc se zaměstnanec věnuje své práci, je otázkou posledních dvou let. Tento trend přišel ze zahraničí, tudíž se objevoval zprvu u společností se zahraničními vlastníky. "Rozšířené je především u mobilních operátorů a bank," dodal Hnízdil.

Nepracovní aktivity můžou ohrozit firmu

"Není možné podávat 100% výkon po celou pracovní dobu, na druhou stranu je internet nejjednodušší únik od pracovní činnosti," komentuje problematiku Petr Vidmar z personální společnosti Hays.

"Nepracovními aktivitami se zvyšuje riziko úniku důvěrných informací. Nemusí jít o úmysl, stačí jedno nedopatření nebo špatný komentář na sociálních sítích, aby byl zaměstnavatel výrazně poškozen," upozorňuje a dodává: "Vzhledem k propojenosti lidí na internetu není nejlepší vizitkou firmy, pokud její zaměstnanci tráví polovinu pracovní doby diskusemi o fotbale na Facebooku - velmi často se zde setkávají potenciální dodavatelé či zákazníci, kteří tyto aktivity podvědomě registrují," říká Vidmar.

Upozornil také na to, že pokud konkrétní společnost nemá jasně daná pravidla a případné postihy anebo je schopna trestat jakoukoliv nepracovní aktivitu, vyvolává to zákonitě nejistotu a stres mezi zaměstnanci.

Vodafone sledování neřeší, Česká spořitelna je přísná

"Dlouhodobě dáváme zaměstnancům časovou flexibilitu a nemonitorujeme, čemu se v pracovní době na internetu věnují. Máme sice potřebné nástroje, ale využíváme je pouze v zájmu ochrany dat našich zákazníků. Zaměstnance nehodnotíme podle počtu odpracovaných hodin, ale podle svého výkonu a splněných úkolů," sdělila serveru IHNED.cz Veronika Exnerová ze společnosti Vodafone s tím, že stovky zaměstnanců firmy nemají své pevné pracovní místo, ale mohou pracovat i z domova. Jiný velký operátor - O2 - podle své mluvčí Kateřiny Mikšovské činnost pracovníků nemonitoruje.

Naopak velmi přísná je Česká spořitelna. "U všech zaměstnanců jsme schopni kdykoli dohledat, na jakých webových stránkách se pohybují, a kontrolu provádíme namátkově. Nemáme však problémy s tím, že by zaměstnanci trávili pracovní čas surfováním na internetu, jelikož jsou pracovně velmi vytížení. Využívání pracovní doby k soukromým účelům považujeme za porušení pracovního řádu," řekl Marek Pšeničný z tiskového centra banky. Všichni zaměstnanci spořitelny mají navíc zablokovaný přístup na některé stránky, například erotické nebo herní.

Jiný finanční dům - Komerční banka - sdělila, že její zaměstnanci mají také zamezený přístup na stránky, které slouží soukromým účelům.

ČSOB zase dává zaměstnancům vcelku volnost. "Podporujeme rozumnou míru přístupu zaměstnanců na Internet, který je dnes už tak významným informačním zdrojem, že řada kolegů využívá Internet při své práci, ke vzdělávání. Bezpečnostní politika zaměstnancům neumožňuje využívání soukromých e-mailových schránek," vzkázal Jan Solnička z ČSOB.

Monitoring může zvýšit výkon

Pravidelný monitoring pracovní výkon zvýší v průměru o 28 procent. Podle Hnízdila z truconneXion zamezuje excesům typu hodinového surfování či hraní her. Většina zaměstnavatelů se shoduje, že 20 minut denně může pro uvolnění a nabrání sil tolerovat. U kreativních profesí to může být výrazně více.