Novým prezidentem vatikánské banky byl ve středu jmenován francouzský finančník Jean-Baptiste de Franssu. Banka, jejíž oficiální název je Institut náboženských záležitostí (IOR), nyní reformuje své aktivity kvůli řadě finančních skandálů.

Jednapadesátiletý de Franssu, který ve funkci nahradí Ernsta von Freyberga, je odborníkem především na investiční bankovnictví.

Pětapadesátiletý von Freyberg, jenž banku opouští z osobních důvodů, byl jedním z posledních lidí, které před svou rezignací jmenoval ještě bývalý papež Benedikt XVI.

Pod jeho vedením IOR uzavřela stovky účtů, zavedla přísná opatření proti praní špinavých peněz a zahájila několik vyšetřování podezřelých aktivit. De Franssu uvedl, že hodlá navázat na "dobrou práci" svého předchůdce.

Vatikán ve středu rovněž oznámil, že banka oddělí své investiční bankovnictví od financování církevních aktivit. Podle australského kardinála George Pella, který je šéfem sekretariátu pro ekonomické otázky, by se měl celý Vatikán stát "modelem finanční transparentnosti namísto zdroje občasných skandálů".

Vatikánskou banku založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravovala převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Má na starosti také penzijní systém pro tisíce zaměstnanců Vatikánu.

Banka není přístupná veřejnosti, mezi její klienty patří zaměstnanci Vatikánu, řeholní řády, preláti a akreditovaní diplomaté ve Vatikánu. Pověstí banky však otřáslo množství různých pochybení lidí, kteří byli oprávněni mít v bance účet, a pochybné jednání s finančními institucemi v Itálii.

Finance banky přitom byly dlouho opředeny tajemstvím. Od 80. let důvěrou v banku otřáslo několik skandálů a časopis Forbes ji označil za nejvíce uzavřenou banku světa.