Bojovníci proruské Doněcké lidové republiky ve středu sestřelili další dvě vojenská letadla v prostoru čtvrtečního pádu malajsijského boeingu. Informoval o tom server BBC. Ztrátu strojů už potvrdila ukrajinská vláda. Piloti obou strojů se pravděpodobně katapultovali a hledají je armádní záchranáři.

První letoun byl podle ukrajinských médií sestřelen v lokalitě Saur Mohila, která leží asi 40 kilometrů jižně od obce Hrabove, kam minulý týden ve čtvrtek dopadly trosky malajsijského letounu. Stroj prý letěl směrem na Luhansk.

O pádu druhého letadla nejsou známy bližší podrobnosti. Povstalci uvedli, že letadlo bylo zásahem rakety poškozeno a odletělo severním směrem. Armáda později potvrdila jeho ztrátu.

V obou případech šlo podle armádních zdrojů o bitevní letouny Su-25. O případných obětech zatím nejsou žádné informace.

Kyjev ale tvrdí, že letadla mají na svědomí protiletadlové rakety odpálené z Ruska. "Dvě naše letadla byla zasažena ve výšce 5200 metrů. Podle předběžných informací byly střely odpáleny z území Ruské federace," uvedla ukrajinská bezpečnostní rada, kterou cituje agentura Reuters.

Na letišti v nizozemském Eindhovenu přistála dvě letadla s pozůstatky obětí katastrofy malajsisjkého boeingu. Rakve mají být podle agentury Reuters převezeny na vojenskou základnu Hilversum, kde se odborníci pokusí o identifikaci ostatků.

V centru republiky Doněcku po celou noc pokračovaly přestřelky mezi povstalci a ukrajinskou armádou. Podle agentury Unian byla v řadě čtvrtí přerušena dodávka elektřiny a vody, při ostřelování města zahynulo několik lidí a desítky byly ošetřeny v nemocnici. Granátem byl zasažen doněcký chemický závod, který začal hořet. Intenzivně se bojovalo i u doněckého letiště.

Střelba se ozývala i z okolí města Lysyčanska, které v minulých dnech obsadila ukrajinská armáda. V samotném městě stejně jako v sousedním Severodoněcku vojenské jednotky a příslušníci Národní gardy likvidují poslední povstalecké oddíly, uvedla ukrajinská agentura. V Severodoněcku bylo nalezeno několik zbrojních skladů s protitankovými střelami, houfnicemi a velkým množstvím munice.

Podle ukrajinské armády i v noci na středu pokračovalo ostřelování ukrajinského území z Ruska. Armádní analytik Dmytro Tymčuk oznámil, že ruští vojáci pálili na ukrajinské pohraniční posty nejméně dvakrát z baterií Grad.

Podle ukrajinských a ruských médií zahynulo od začátku proruského povstání na Ukrajině několik set civilistů včetně sedmi novinářů. O dalších dvou pohřešovaných žurnalistech informovala ve středu ruská média. V oblasti doněckého mezinárodního letiště, kde se už několik dní tvrdě bojuje, prý zmizel zpravodaj ruské státní televize RT a ruské videoagentury ANNA News.

Velitel doněckých povstaleckých jednotek Igor Strelkov ve středu vydal rozkaz, kterým zakázal přístup novinářům do zóny bojových operací. Odůvodnil to obavou o jejich bezpečnost.

V prohlášení zveřejněném v Ženevě ve středu uvedl Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), že všichni účastníci ukrajinské občanské války musejí chránit civilní obyvatelstvo a učinit vše pro vyhledání obětí katastrofy malajsijského dopravního letadla. 

Do Nizozemska dorazily pozůstatky obětí malajsijského letu

V Nizozemsku ve středu přistála první dvě letadla s pozůstatky obětí katastrofy letadla. Na letišti v Eindhovenu na jihu země na letadla se 40 rakvemi čekali nejen pozůstalí, ale i královský pár a premiér Mark Rutte, uvedla agentura AFP. Nizozemský stroj C-130 Hercules přepravil 16 rakví a těsně jej následoval australský letoun C-17 Globemaster s 24 rakvemi.

Rakve mají být podle agentury Reuters převezeny na vojenskou základnu Hilversum, kde se odborníci pokusí o identifikaci ostatků, což může trvat i měsíce. Nizozemská vláda na středu vyhlásila státní smutek.

Některá ukrajinská média tvrdí, že u obce Hrabove, kam letadlo dopadlo, stále ještě lidské pozůstatky jsou.

Tuto obavu ve středu vyjádřil i australský premiér Tony Abbott. "Je docela možné, že mnoho těl stále v horkém létě leží na místě katastrofy. Jsou vystavena manipulacím, vedru a zvěři. To je situace, do níž jsme se dostali," řekl Abbott novinářům. Dodal, že některé oběti se nejspíš nepodaří nalézt.

Ukrajinští vyšetřovatelé leteckého neštěstí oznámili, že do Británie ve středu dorazily takzvané černé skříňky, které obsahují záznam hlasové a datové komunikace na palubě boeingu. Aparáty v úterý v Doněcku předal vůdce povstalců Alexandr Borodaj malajsijským expertům. Skříňky jsou údajně v dobrém stavu, zkoumat je budou experti v laboratořích vojenského letiště Farnborough u Londýna.

"Vím, že Buk přijel z Luhanska," řekl velitel separatistů

Jeden z velitelů proruských separatistů na východě Ukrajiny přiznal, že rebelové disponovali protiletadlovým systémem Buk (v kódu NATO SA-11). Tímto systémem rebelové podle Washingtonu a Kyjeva před šesti dny sestřelili malajsijský boeing.

Velitel povstaleckého praporu Vostok Alexandr Chodakovskij v rozhovoru s agenturou Reuters také připustil, že systém Buk mohl být z Ruska, kam mohl být zase odeslán zpět ve snaze zastřít stopy. Sestřelení civilního letounu však podle velitele mohl úmyslně vyprovokovat Kyjev.

Vím, že ten Buk přijel z Luhanska... pod vlajkou (povstalecké) Luhanské lidové republiky," řekl Chodakovskij. Luhansk je jednou ze dvou hlavních bašt rebelů vedle Doněcka, v jehož okolí k sestřelení boeingu došlo. "Myslím, že ho pak (Buk) poslali zpět. Dozvěděl jsem se o tom právě v době, kdy jsem se dozvěděl o té tragédii. Odeslali ho zpět asi na rozkaz zastřít stopy po jeho přítomnosti," odhadl Chodakovskij.

Otázka však podle povstaleckého velitele zní, proč Kyjev, který se prý včas o systému Buk v povstaleckých rukou dozvěděl, jakož i o jeho dislokaci, neudělal nic pro bezpečnost civilních letadel a naopak "nepotřebnými" nálety svých letadel vyprovokoval odpálení rakety Buk proti civilnímu letounu. "(...) Ukrajina udělala vše, aby zajistila, že civilní letadlo bude sestřeleno," tvrdí Chodakovskij.

Americké zpravodajské služby ve středu připustily, že nemají žádné důkazy o přímém zapojení Ruska do čtvrtečního pádu malajsijského letadla, které podle nich "nejpravděpodobněji" sestřelili "omylem" proruští povstalci. Podle polské televize TVN 24 incident nejspíše monitoroval americký letoun AWACS létající nad Černým mořem, a proto Washington může hovořit o tom, že letoun sestřelila raketa systému Buk.

Ukrajinská tajná služba SBU podle agentury Unian ve středu oznámila, že má "nezvratné důkazy", že na katastrofě se přímo podílela ruská armádní rozvědka GRU a tajná služba FSB. GRU má totiž prý na starosti předávání těžké výzbroje povstalcům, zatímco FSB obstarává lehké zbraně. Jde údajně o někdejší položky ukrajinské výzbroje z anektovaného Krymu.

Systémem Buk disponuje i ukrajinská armáda a Moskva tvrdí, že v okolí zřícení malajsijského boeingu byly i ukrajinské baterie.

Nezávislí vojenští analytici agentuře AP ve středu řekli, že velikost, množství a tvar děr způsobených střepinami v trupu naznačují, že letoun byl nejspíše sestřelen systémem SA-11, tedy Buk.

Mezinárodní vyšetřování katastrofy malajsijského letadla koordinuje Nizozemsko, odkud stroj startoval. Uvedla to ve středu agentura Interfax - i s námitkami právníků, že podle mezinárodních konvencí má vyšetřování vést země, na jejímž území ke katastrofě došlo. Nizozemsko se nicméně jeví nejvíce poškozenou zemí - jeho občané jsou největší skupinou obětí. Na vyšetřování se už podílí 24 expertů, a to z Ukrajiny, Malajsie, Austrálie, Německa, USA, Británie a Ruska, jakož i zástupci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Evropským ministrům zahraničí se nepodařilo dohodnout na sankcích pro Rusko. Informoval o tom zpravodajský web deníku Financial Times. O potřebě sankcí se hovoří v souvislosti s možnou rolí Ruska v sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou.

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger však ve středu uvedl, že Evropská unie by v rámci nových sankcí vůči Rusku mohla například zakázat vývoz techniky a technologií, které ruské firmy potřebují pro hledání a těžbu energetických surovin v Arktidě. 

Související