Německá vláda prý oficiálně vyzvala všechna velvyslanectví v zemi, aby odhalila totožnost svých tajných agentů. Ve svém internetovém vydání o tom informoval týdeník Der Spiegel.

Nóta, kterou ministerstvo zahraničí údajně ve středu zaslalo všem zastupitelským úřadům a kulturním institutům cizích států, prý vyzývá k předložení jmenného seznamu všech aktivních agentů.

Podle Spiegelu svědčí neobvyklý krok o německé frustraci z činnosti cizích rozvědek v Německu. Za výzvou prý stojí především neochota USA vydat Berlínu jména byť i jen oficiálních pracovníků CIA, NSA a vojenské tajné služby, kteří v zemi působí.

Podle Spiegelu se všeobecně předpokládá, že tajní agenti působí na ambasádách všech zemí. Někteří mají oficiální status, jiní pracují v utajení jako vojenští atašé nebo spolupracovníci kulturních center.

Německá kontrarozvědka uvádí, že největší počet agentů má v Německu Rusko, Čína a USA. Podle Spiegelu pracuje pro Spojené státy asi 200 špionů s diplomatickým pasem.

Současně s tlakem diplomacie na velvyslanectví pracuje prý ministerstvo vnitra na strategii zlepšení kontrašpionáže. V reakci na odposlechy kancléřky Angely Merkelové se snaží především zabezpečit telefonní linky na jednotlivých ministerstvech. Podle dřívějších zpráv se spolková vláda dohodla na tom, že bude napříště sledovat také aktivity špionů spřátelených zemí.

Debata o činnosti tajných služeb se opět rozproudila po nedávném odhalení dvou údajných amerických agentů ve Spolkové zpravodajské službě a na ministerstvu obrany. Následně byl z Německa vypovězen nejvyšší představitel CIA působící v Berlíně.

Tyto kauzy ještě víc poškodily důvěru mezi Německem a Spojenými státy, kterou už dříve poznamenaly informace bývalého analytika americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena. Z materiálů, které Snowden předal médiím, vyplývá, že NSA sledovala elektronickou komunikaci statisíců lidí po celém světě. Monitorovala údajně i mobilní telefon kancléřky Merkelové a jejího předchůdce Gerharda Schrödera.