Na podporu boje proti separatistům Ukrajina získá zbraně a vojenské poradce od pěti států Severoatlantické aliance. Jednotlivé státy se na tom prý dohodly během dvoudenního summitu Severoatlantické aliance ve Walesu, který trval do pátku. Oznámil to poradce ukrajinského prezidenta Petra Porošenka Jurij Lucenko.

"Na summitu NATO jsme dosáhli dohody, že získáme vojenské poradce a podporu v podobě moderní výzbroje ze Spojených států, Francie, Itálie, Polska a Norska," napsal Lucenko na svém facebookovém profilu. K této zprávě Lucenko nepřipojil již žádné další informace.

S těmi však vzápětí přišli zástupci USA, Itálie, Norska a Polska, jejichž země měly být spolu s Francií zmíněnými dodavateli.

"Tato zpráva je nepravdivá. Itálie spolu s dalšími zeměmi EU a NATO připravuje pro Ukrajinu balíček vojenské pomoci, která není určena k zabíjení, do níž patří neprůstřelné vesty či helmy," řekl nejmenovaný činitel italského ministerstva obrany.

Podle nejmenovaného amerického představitele neučinily ani USA Kyjevu žádnou nabídku "pomoci určené k zabíjení". Podobně se vyjádřili také zástupci Varšavy a Osla.

K otázce poskytnutí zbraní Kyjevu se některé západní země staví dlouhodobě odmítavě. Například německá kancléřka Angela Merkelová podle DPA za Berlín již na konci srpna striktně odmítla dodávky zbraní Kyjevu.

Zástupci NATO již dříve prohlásili, že aliance Ukrajině, která není jejím členem, zbraně nepošle, ale jednotlivé země aliance to udělat mohou.

Neklidné příměří na východě Ukrajiny, které vstoupilo v platnost v pátek v šest hodin večer místního času (17.00 SELČ), ohrožují ojedinělé boje.

První civilní oběť konfliktu mezi proruskými separatisty a Kyjevem od pátečního uzavření příměří potvrdily podle agentury Reuters oficiální zdroje z přístavního města Mariupol, kde se boje údajně obnovily již v noci. Na východ od města byly podle zpravodaje AFP slyšet silné výbuchy a na obzoru byl vidět hustý kouř.

Zřejmě hořelo kontrolní stanoviště, které až dosud držely vládní jednotky. Z místa přestřelky prchali do města lidé v desítkách aut, jedno z nich neslo stopy po zásazích. Podle oficiálních údajů během bojů zemřela třiatřicetiletá žena a tři další lidé byli zraněni.

Také z oblasti na sever od Doněcku byla v neděli ráno slyšet střelba a ve vzduchu byl vidět černý kouř.

Z odpovědnosti za porušení příměří se obviňují obě strany navzájem.

Mírový plán počítá s decentralizací

Podle nově zveřejněných informací má být součástí sjednaných podmínek příměří i plán, který počítá s decentralizací země s udělením prozatímního statusu částí Doněcké a Luhanské oblasti. 

Dokument zveřejnila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která se účastnila pátečních mírových rozhovorů v běloruském Minsku.

Bod o decentralizaci zavazuje Kyjev k přijetí zákona o zavedení dočasného režimu místních samospráv v jednotlivých částech Doněcké a Luhanské oblasti. V rámci tohoto zákona Kyjev zajistí konání předčasných místních voleb. 

Neklidné příměří však v neděli ráno narušila střelba přicházející podle svědků od letiště v Doněcku, které je v rukou ukrajinské armády. Zbytek města je přitom pod kontrolou separatistů.

Povstalci z Donbasu referovali podle DPA o čtyřech mrtvých civilistech, z nezávislých zdrojů se však toto tvrzení nepodařilo ověřit.

Vůdci nikým neuznané Doněcké a Luhanské republiky na východě Ukrajiny vyzvali Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby zajistila kontrolu nad dodržováním klidu zbraní na jihovýchodě Ukrajiny.

"Doufáme, že OBSE zajistí nestrannou mezinárodní kontrolu nad dodržováním příměří a také objektivní pozorování situace na Ukrajině," uvedli ve společném prohlášení podle agentury ITAR-TASS "premiér" Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko a vůdce druhé povstalecké organizace – Luhanské lidové republiky – Igor Plotnickij. Dodali, že považují za velmi důležité ukončit krveprolití a zabránit humanitární katastrofě v jihovýchodní části Ukrajiny.

V noci se zase strhla přestřelka s nasazením těžkých zbraní u přístavního města Mariupolu. Podle agentury Reuters se tam ukrajinské vládní síly dostaly pod dělostřeleckou palbu ze strany separatistů.

Údajně hořelo průmyslové zařízení, nákladní vůz a benzinová stanice. 

"Povstalci porušili příměří, na předměstí Mariupolu vedou intenzivní ostřelování," napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.

"Ruská vojska u Mariupolu vedou z děl přímou palbou na kontrolní stanoviště (Ukrajinců) u sídliště, hoří okolní pole," vylíčila agentura Unian s tím, že obytné domy zasaženy nebyly.

Dobrovolníci z praporu Azov tvrdí, že byli ostřelováni z raketometů. Na ruskou palbu ale údajně neodpovídají. Město podle nich není v ohrožení, ale jde jen o zastrašování ze strany separatistů.

Naopak separatisté podle ruské agentury ITAR-TASS tvrdí, že jejich pozice ostřelovaly vládní jednotky z raketometů Grad. Na to byli povstalci nuceni odpovědět, v důsledku čehož se rozpoutal boj za použití těžkých zbraní.

Podle agentury Interfax v noci během 20 minut zaznělo šest výbuchů a dávky z automatických zbraní. Poté vše utichlo.

Podle očitého svědka se přestřelka odehrála asi půlhodinu před půlnocí zhruba kilometr od sídliště na východním předměstí Mariupolu.

Výměna zajatců? Povstalci ji nepotvrdili

V neděli země očekává příjezd humanitární pomoci z Ruska a výměnu zajatců, ke které mělo dojít již v sobotu.

Podle dostupných informací se ale zatím neuskutečnila a "ministerstvo obrany" doněckých povstalců ji dosud ani nepotvrdilo.

"O ničem takovém nevíme, v nejbližších hodinách se nic nechystá," uvedl nejmenovaný představitel proruských rebelů.

Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko se v sobotu v telefonickém rozhovoru shodli na tom, že příměří na východě Ukrajiny se v podstatě daří dodržovat.

Americký prezident Barack Obama hodnotil páteční vyhlášení příměří na Ukrajině jako nadějné. Zároveň vyjádřil ale i určitou skepsi nad jeho dodržováním.

Obama také dodal, že jestliže příměří vydrží, mohly by být zrušeny i sankce proti Rusku.

Příměří vítá EU i Rusko

Příměří přivítala i Evropská unie a Rusko. Ukrajinský prezident Petro Porošenko považuje příměří za první krok svého mírového plánu, který má situaci na východě země vyřešit.

Konflikt na Ukrajině si podle OSN už vyžádal na 2600 mrtvých.

V oblastech zmítaných boji podle OSN žije 3,9 milionu lidí. Z domovů boje vyhnaly podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) 260 000 lidí a dalších 260 000 lidí uteklo do Ruska.

Lidé z postižených oblastí utíkají i do dalších zemí – nejvíce, 16 500, se jich uchýlilo do Polska, asi 12 000 do Běloruska, další utíkají do Moldavska, Rumunska nebo Maďarska.

Konflikt na Ukrajině si zřejmě vyžádal oběti i mezi Čechy.

Po boku povstalců padl Ivo Stejskal z Brna, jak tvrdí jeho sestra. Média spekulují i o dalším mrtvém Čechovi, Vojtěchu Hlinkovi ze Žatce, který prý rovněž bojoval na straně rebelů.

Související