Irácký prezident Fuád Masúm požádal v Paříži o rychlou pomoc světa proti radikálům z organizace Islámský stát (IS). V Paříži totiž v pondělí začala mezinárodní konference o míru a bezpečnosti v Iráku.

"Přejeme si intervenci především na logistické úrovni a zejména intervenci vedenou vojenskými prostředky. Nepotřebujeme vojáky, kteří budou bojovat na iráckém území. Potřebujeme leteckou pomoc a je jí zapotřebí rychle. Bude-li se s ní otálet, je možné, že radikálové obsadí další území a stanou se ještě větší hrozbou," sdělil Masúm v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Europe 1.

Účastníci konference se v pondělí dohodli na široké podpoře Iráku v boji proti islámským radikálům. Pomoc bude poskytnuta všemi prostředky, mezi nimiž budou i prostředky vojenské. Vyplývá to ze závěrečného prohlášení, z něhož citovala agentura AFP.

Vysocí světoví státníci se shodli, že Islámský stát (IS) "představuje hrozbu pro Irák, ale také pro celé mezinárodní společenství". V prohlášení se dále uvádí, že všichni účastníci se zavázali "podpořit všemi dostupnými prostředky novou iráckou vládu v boji" proti IS. Tato podpora má zahrnovat také náležité vojenské prostředky.

Iráku chce pomoci i Česko

Francouzský prezident François Hollande při zahajování konference řekl, že globální hrozba, jakou IS představuje, vyžaduje globální reakci. Francie v pondělí taktéž zahájila pozorovací vojenské lety na Irákem. Účastní se jich francouzská bojová letadla z francouzské základny ve Spojených arabských emirátech.

USA sestavují širokou koalici, která má pomoci bojovat proti IS v Iráku a také v Sýrii. Může mít až 40 členů, mezi nimiž bude desítka arabských států. Írán účast na této spolupráci odmítl, ačkoli je hlavním spojencem jak Bagdádu, tak Damašku.

Vojenskou i humanitární pomoc již Iráčanům poskytlo několik zemí. Zapojí se také Česká republika, která v příštích dnech odešle kurdským bojovníkům na severu Iráku zásilku munice.

"Jde jednak o dodávky vojenského materiálu, ale i obchodní spolupráci. V současné době jednáme o možnosti dodávek letounů L-159, ale i automobilů Tatra," uvedl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po jednání v Paříži.

Podle Zaorálka chtějí Češi Iráčanům rovněž nabídnout výcvik tamějších bezpečnostních složek a pomoc při budování záchranného systému. Do České republiky ještě tento týden dorazí zástupce ministerstva vnitra z Kurdistánu a bude o možné spolupráci, výcviku a pomoci expertů jednat s českým ministrem vnitra. "V této chvíli rozhodně nezvažujeme žádnou přímou vojenskou účast na té operaci," dodal šéf české diplomacie.

Bez pozemního vojska to nepůjde

Prezident Barack Obama minulý týden seznámil veřejnost se svou strategií pro Irák a Sýrii a ujistil, že na Blízký východ neposílá vojáky. Agentura AP píše, že Obama ale naznačil, že bez spojeneckých vojsk na zemi se operace neobejde.

McDonough v televizi NBC řekl, že ministr zahraničí John Kerry "v příštích dnech" sdělí, zda někteří ze spojenců nabídli pozemní vojsko. Na opakované otázky na toto téma řekl, že ministr Kerry vysvětlí, že některé státy jsou připraveny tyto vojáky poskytnout.

Kerry minulý týden navštívil Blízký východ a řekl, že do operací proti radikálům z Islámského státu (IS) je připraveno se zapojit deset arabských států. Nemusí jít ale jenom o účast v boji, ale také o humanitární pomoc, financování, propagandu a péči o uprchlíky.

Austrálie o víkendu oznámila, že dá k dispozici desítku letadel a 600 vojáků, kteří budou připraveni se k operaci připojit ze Spojených arabských emirátů.

Vojenský zásah proti Islámskému státu podpořil ve svém pondělním projevu i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. "Není to stát, je to teroristická skupina," zdůraznil. Odsoudil nejen vraždy západních novinářů a humanitárních pracovníků, ale také hromadné zabíjení tisíců obyvatel.

NATO podle něj neplánuje své přímé vojenské zapojení do operací, chystaných koalicí několika zemí. Aliance je však připravena, pokud o to požádá vláda v Bagdádu, pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. Lepší výměna zpravodajských informací má pak členským zemím pomoci vyrovnat se s hrozbou plynoucí z návratu některých bojovníků IS zpět do jejich mateřských zemí v Evropě.