Dnešek je pro Skoty dnem D. Po jedenácté hodině večer budou známy první odhady výsledků referenda o nezávislosti. Co čekat, když zvítězí tábor pro odtržení? Pravděpodobně vysokou nervozitu na trzích, která by odrážela řadu neznámých v novém uspořádání.

První otázkou je nastavení nového měnového pořádku. Skotští politici by si přáli zachovat měnovou unii s Británií. To ale Londýn odmítá, a tak v zásadě přicházejí v úvahu dvě varianty. Buď se Skotsko rozhodne přijmout libru jednostranně proti vůli Londýna (podobně jako Černá Hora euro). Tím by ale ztratilo jakýkoliv vliv na měnovou politiku a nová centrální banka by ani nemohla dobře působit jako věřitel poslední instance. Alternativou je přijmout svoji vlastní měnu.

To by ale bylo spojeno s poměrně velkými transakčními náklady. Skotská ekonomika je malá a hodně orientovaná na finance a těžbu ropy – nová měna by tedy pravděpodobně byla hodně nestabilní. Pokud by Skotové chtěli zajistit kvůli stabilitě úspor alespoň dočasně stabilní kurz k libře, museli by si nakonec zvyknout na dražší peníze (znatelně vyšší úrokové sazby). Pokud by skotské banky měly ztratit přístup k Bank of England již během přechodného (18měsíčního) období, budou se poměrně rychle stěhovat na jih do Londýna.

Druhá velká otázka je dělení majetku a dluhů. Jaký klíč se použije, bude zásadní pro startovní veřejný dluh nového Skotska. Skotům by nejvíce vyhovovalo naporcovat veřejný dluh podle počtu obyvatel a ropná pole podle geografické příslušnosti. V takovém případě se pohybují odhady skotského veřejného dluhu okolo 80 % HDP. Kdyby se i ropa a plyn přepočítávaly na počet obyvatel, vyjdou z toho Skotové o poznání hůř. I 80 % HDP ale na malou otevřenou ekonomiku s nejistým měnovým režimem není vůbec málo. Eventuální postoj ratingových agentur ke Skotsku bude pak záležet na tom, jak rychle se sporné otázky nové měny a rozdělení ropy a dluhu vyřeší. 

Třetí velkou otázkou s tím spojenou je ochota podnikatelů zůstat v nejistém skotském prostředí. Strach může ještě umocnit nejistota z eventuálního vstupu Skotska do EU, kterému chtějí některé členské země zabránit. Z prováděných průzkumů (Survation) vyplývá, že až 40 % skotských firem by zvažovalo v případě samostatnosti odchod do Británie. To by pro relativně malou ekonomiku nebylo nic příjemného.

V Evropě má skotské referendum potenciál nastartovat separatistické tendence ve Španělsku, v Belgii a teoreticky také na severu Itálie. I když se Skotové rozhodnou zůstat v Británii, pravděpodobně jejich suverénní pravomoci zesílí. Na příkladu kanadského Quebecu je navíc vidět, že zastánci nezávislosti se nevzdávají a referenda o nezávislosti se mohou v budoucnu opakovat.

Související