Kreml v pátek popřel údajné zprávy, že se chystá na možnost odpojení  Ruska od globální informační sítě. 

Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov nicméně připustil, že kvůli údajné nepředvídatelnosti západních partnerů Rusko pracuje na "obranných opatřeních".  

Podle expertů se Moskva obává toho, aby západní sankce nedolehly i na ruský internet.

"Samozřejmě nemůže být ani řeči o tom, že by Rusko mohlo být odpojeno od internetu, že se na to připravujeme či posuzujeme takovou možnost," sdělil Dmitrij Peskov agentuře Interfax.

Vzápětí však dodal, že naposledy se u evropských partnerů a Spojených států projevila "taková dávka nepředvídatelnosti, že musíme být připraveni na všechno".

Podle Peskova je totiž jasné, kdo je hlavním správce internetu, a tak se Rusové musejí postarat o svou "národní bezpečnost".

Nejde však prý o odpojení od světové informační dálnice, ale o počítačovou bezpečnost a ochranu před možnými akcemi z ciziny.

Ačkoliv Peskov to, kdo je podle něj "hlavním správcem internetu" neupřesnil, Vladimir Putin nedávno internet označil za "projekt CIA", tedy Ústřední zpravodajské služby Spojených států.

Peskov mohl mít ale na mysli i organizaci ICANN, sídlící v Kalifornii, jejímž úkolem je přidělování a správa doménových jmen a IP adres.

List Vedomosti v pátek napsal, že ruská bezpečnostní rada má za prezidentovi účasti příští pondělí jednat o zranitelnosti ruského internetu a o možnosti dočasného odpojení ruského internetu od zbytku světa v případě mimořádné situace.

Tu by mohly například představovat velké protivládní demonstrace. Odpojení od internetu v podobném rozsahu učinil například svého času Egypt během občanských nepokojů, které vedly ke svržení Mubarakova režimu.

Ruští provozovatelé internetu prý mají být na tuto situaci připraveni do začátku příštího roku. Situace v Rusku však v tomto směru není vůbec jednoduchá jako například v Číně, kde styk s vnějším světem prostřednictvím internetu hlídá stát.

Na přelomu let 2011 až 2012 čelil Putin v samotném Rusku do té doby nebývalému protestnímu hnutí. Po svém návratu do Kremlu jej však potlačil přijetím nových represivních zákonů. Ty mimo jiné začaly regulovat i ruský internet, který do té doby zůstával víceméně stranou státní kontroly.

Kvůli ukrajinské krizi se vztahy mezi Ruskem a Západem dostaly na nejnižší bod od konce studené války. Západ se snaží Putina přimět ke změně politiky na Ukrajině sankcemi.

Rusko na sankce odpovídá zákazy dovozu západního zboží. Dění v sousední zemi, kde protestní hnutí v únoru svrhlo proruského prezidenta Viktora Janukovyče, vnímá Kreml jako západní komplot.

Moskva však stále popírá, že by na toto dění zareagovala vyvoláním a podporou proruského povstání na východě Ukrajiny, kde si pět měsíců bojů mezi rebely a vojsky vyžádalo na 3000 životů, než se počátkem měsíce podařilo uzavřít příměří.

Související