Všech 49 tureckých rukojmích, které zajali na počátku června radikálové z Islámského státu (IS), jsou opět na svobodě. Mezi zajatce patřila mimo jiné řada diplomatů s rodinami a také vojáci. Podle agentury AP to v sobotu oznámil turecký premiér Ahmet Davutoglu. Okolnosti propuštění skupiny tureckých zajatců nejsou známy, v prohlášení prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se mluví o tajné záchranné operaci.

K propuštění prý došlo v časných ranních hodinách. Zajatci se podle premiéra těší dobrému zdravotnímu stavu a již dorazili do Turecka. V následujících hodinách je čeká setkání s premiérem Davutogluem, který kvůli nim zkrátil svou návštěvu Ázerbajdžánu.

Prezident Erdogan v prohlášení poděkoval právě premiérovi a jeho kolegům za důkladně naplánovanou, pečlivě promyšlenou a tajně provedenou noční operaci. Davutoglu novinářům v Ázerbájdžánu odmítl prozradit podrobnosti o okolnostech propuštění tureckých občanů.

"Tuto práci odvedla (turecká zpravodajská služba) MIT veskrze svými vlastními metodami. Její snahy se v minulých dnech zintenzívnily," řekl jen v prohlášení odvysílaném tureckou státní televizí TRT.

Podle nejmenovaných bezpečnostních zdrojů, citovaných agenturou Reuters, byli turečtí zajatci propuštěni na syrské straně hranice s Tureckem, kam byli přivezeni z bašty radikálů z Islámského státu (IS), města Rakka. Turecká NTV uvedla bez uvedení zdrojů, že turecká strana nezaplatila za rukojmí výkupné.

Ani hrobka, ani boje

Islamisté zajali 49 pracovníků tureckého konzulátu, včetně generálního konzula, příslušníků vojenských speciálních jednotek a několika dětí, při bleskovém obsazení Mosulu 11. června. Už na počátku července propustili radikálové z Islámského státu 32 tureckých řidičů, které zajali 9. června na severu Iráku.

Zajetí tureckých občanů v násilím zmítaném Iráku vyvolalo kritiku vlády tehdejšího premiéra a nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Veřejnost žádala vysvětlení, proč kabinet nebezpečí neodhadl dříve a obyvatele včas nevaroval a neevakuoval. V současnosti Turecko nedoporučuje svým občanům do Iráku cestovat. Uzavřelo také další svůj konzulát v jihoirácké Basře.

Turecko přitom ostře odmítlo návrh radikálů z IS, kteří ovládají severovýchodní Sýrii a severozápadní Irák, aby jim předalo kontrolu nad hrobem turecké historické osobnosti, šáha Sulajmána, který je v Sýrii. Výměnou za to extremisté nabídli propuštění rukojmích.

Země však zároveň odmítala vstoupit do přímých bojů proti islamistům částečně právě proto, že se obávalo odvety islamistů na svých zajatcích. Nálety na pozice radikálů uskutečňují od srpna americké letouny, tento týden se do aktivních bojů zapojila také Francie.

Související