V estonských lesích se cvičí tisíce bojovníků na případnou válku s Ruskem, napsal v pátek v reportáži z této pobaltské země americký list The Wall Street Journal. Není to pravidelná estonská armáda, ale sbory dobrovolníků. Jejich počet překročil 14 tisíc mužů, což je téměř čtyřnásobek stavu pravidelné estonské armády.

K válce proti Rusku, které anektovalo ukrajinský Krym a vyzbrojuje východoukrajinské separatisty, se estonští dobrovolníci sdružení v organizaci Kaitseliit připravují se vší vážností, píše americký list. Jejich výcvik je zcela legální a neodporuje estonským zákonům. Dobrovolnické prapory podléhají rozkazům estonského ministerstva obrany.

Estonci se bojí, že Rusko může proti jejich zemi zaútočit stejně, jako se to stalo v případě Ukrajiny. V Estonsku žije silná ruská menšina, která tvoří asi čtvrtinu obyvatelstva tohoto pobaltského státu.

V první polovině letošního roku se k organizaci Kaitseliit přidalo 600 mužů a žen, zatímco v předchozím roce to bylo jen 300. Celkový stav dobrovolnické organizace je teď okolo 14 500 členů, zatímco profesionální estonská armáda čítá 3 800 mužů.

Takový zájem ukazuje, jak zahraniční ruská politika vnáší nervozitu mezi sousedské země východoevropské mocnosti. Stejně jako v Estonsku se do dobrovolnických sborů hrnou i Litevci, Lotyši a Poláci.

V lesích na okraji hlavního města Tallinnu se cvičí dobrovolníci pro velitelské funkce, ale i ženisté nebo zdravotníci. "Chci ochraňovat svou zemi, svou rodinu," řekl redaktorovi Wall Street Journal osmnáctiletý Kevin Ungro během přestávky při cvičení. "Čím více lidí ví, jak zacházet se zbraní, tím větší jsou šance na naši obranu."

Ve sborech se studenti mísí s doktory, manažery a inženýry. Vzájemně si na obličeje nanášejí zelenou a hnědou krycí barvu a kontrolují si popruhy od helem. Cvičení vedou zkušenější členové organizace Kaitseliit. Pod jejich velením se dobrovolníci učí ostřelovat, pohybovat v boji nebo koordinovat protesty.

"Tak, jak se Rusko zachovalo na Ukrajině, se klidně může zachovat i tady," je přesvědčena studentka a čerstvá dobrovolnice Helary Poolmaa. Věkový rozptyl dobrovolných vojáků je velký, třeba řediteli estonských novin Martu Luikovi je 43 let. V roce 1989 se vyhnul vojenské službě, když odmítl nastoupit do Rudé armády. Teď by se rád naučil něco o obraně i přesto, že zbraně v lásce nemá.

Chránit naše menšiny

Moskva často mluví o potřebě bránit ruské menšiny v okolních zemích, které jsou podle ní ohrožovány vládami od Tallinu až po Kyjev. Pobaltští činitelé se obávají, že by tato tvrzení mohlo Rusko použít jako důvod k vojenským agresím, jako se to stalo na Ukrajině.

Generál Meelis Kiili, který dobrovolnickou ligu vede, ji považuje za cenný doplněk k profesionálnímu vojsku.

"Všichni mluví o článku 5 smlouvy NATO,“ říká generál Kiili. Tedy že útok proti jedné zemi bude považován za útok proti všem. "Pro nás v Estonsku je jeden z nejdůležitějších článek 3, který říká, že každá země je zodpovědná za svou vlastní obranu."

O bezpečnost Estonska a dalších pobaltských zemí NATO má obavy i Brusel a Washington. Spojené státy už v dubnu jako gesto na podporu spojenců v NATO po ruské anexi Krymu vyslaly do Polska a tří pobaltských států přibližně šest stovek výsadkářů.

Ty nyní střídá brigádní skupina neoficiálně zvaná Ironhorse (Železný kůň) z 1. jízdní divize, čítající asi 700 vojáků s dvacítkou tanků M1 Abrams, bojovými vozidly pěchoty Bradley a obrněnými transportéry Stryker.

Související