Objem hrubého domácího produktu (HDP) se od listopadu 1989 nominálně zvětšil o více než 500 procent. Zatímco v roce 1990 činil 672 miliard korun, nyní je více než čtyři biliony korun.

Reálně, tedy po zohlednění cenového vývoje a dalších ukazatelů, vzrostl HDP od roku 1989 o více než polovinu. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu a výpočtů analytiků.

"Čvrtstoletí tržní ekonomiky přineslo České republice výrazné zvýšení ekonomické výkonnosti a životní úrovně," uvedl k tomu hlavní ekonom Deloittu David Marek.

Vedle více než polovičního růstu reálného HDP se za tu dobu zvýšila průměrná mzda po zohlednění inflace o 52 procent z 3170 korun v roce 1990 na 25 800 korun letos. Bez vlivu inflace stoupla průměrná mzda více než osmkrát.

"Bez nadsázky lze říci, že pro české země představuje uplynulých 25 let z hospodářského hlediska nejúspěšnější čtvrtstoletí v historii," uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Zatímco v roce 1995 podle něj znamenala jedna odpracovaná hodina vytvořenou hodnotu v nominální výši 161 korun, v roce 2013 to bylo 428 korun. To je růst o více než 150 procent, po očištění o inflaci o téměř 60 procent. "Za jednu odpracovanou hodinu tedy vytváříme v reálném vyjádření o téměř dvě třetiny vyšší hodnotu než v roce 1995," upozornil.

Výrazně se zvýšila také životní úroveň. Zatímco v roce 1990 byl HDP v přepočtu na obyvatele pod 100 000 korunami, loni to již bylo téměř 389 000 korun. Životní úroveň v podobě HDP na obyvatele v paritě kupní síly stoupla ze zhruba 60 procent průměru zemí EU v roce 1993 na 80 procent loni. Parita kupní síly je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor zboží nebo služeb v různých zemích.

Slováci byli ještě úspěšnější

Například ale Slováci podle Kovandy v uplynulém čtvrtstoletí v tomto ohledu zažili ještě úspěšnější období. V roce 2003, před vstupem do Evropské unie, činil HDP přepočtený na obyvatele v České republice 76 procent průměru zemí Evropské unie, na Slovensku 57 procent průměru EU.

Loni Slováci dosáhli 76 procent průměru EU, zatímco Češi si polepšili "jen" na 80 procent. "Slováci tak svým způsobem stáhli svůj hospodářský odstup od ČR na rozdíl pouhých 10 let," dodal Kovanda.

Za posledních 25 let se rovněž změnila struktura ekonomiky. "Během transformace zanikla řada firem a zmenšil se podíl uměle a neefektivně podporovaných sektorů a naopak začal stoupat podíl odvětví, pro která má česká ekonomika příznivější podmínky," uvedl Marek.

Podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě v celé ekonomice tak podle něj klesl z 38 procent v roce 1989 na 33 procent v roce letošním. Podíl zemědělství se snížil z 8,3 na 2,3 procenta, podíl stavebnictví z 8,5 na pět procent. Naopak výrazně stoupl význam sektoru služeb, jejich podíl na ekonomice vzrostl ze 45 na 60 procent.

Změna ekonomického systému s sebou přinesla také růst finančního sektoru a využívání dluhu. "Zadlužení jednotlivých sektorů české ekonomiky i její dluh vůči zahraniční ovšem nepřesahují rozumné meze a nejsou potenciálním zdrojem nestability ekonomiky," dodal Marek.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru