V nedělních prezidentských volbách v Bolívii zřejmě zvítězil současný vůdce země Evo Morales, a to už v prvním kole. Prezidentem tak bude už potřetí za sebou. 

Plyne to z průzkumu místní televizní stanice Unitel u voličů opouštějících volební místnosti. Morales vládne chudé andské zemi od roku 2006.

Podle průzkumu získal Morales 61 procent hlasů. Jeho nejbližší soupeř Samuel Doria Medina dostal hlas od 24 procent voličů. Vzhledem k předvolebním průzkumům jedinou otázkou bylo, zda současný prezident uspěje již v prvním kole.

Pětapadesátiletý Morales je prvním lídrem země z řad domorodců a hodlá v zemi pevně zakotvit svůj "domorodý socialismus". Pyšní se tím, že dokázal pozvednout z chudoby půl milionu obyvatel desetimilionového státu, což mu zajistilo doma velkou popularitu. Jeho ochranářská politika a opakované hrozby vyvlastňování zahraničního majetku však odstrašují investory.

Důležitější než předem jasný výsledek prezidentských voleb bude patrně skóre souběžně konaných voleb parlamentních. Pokud Moralesovi socialisté získají dvě třetiny obou komor, může jejich vůdci v příštím volebním období projít reforma ústavy, která by mu zajistila neomezený počet volebních období v prezidentské funkci.

Orbán vyhrál v Maďarsku přesvědčivě

V Maďarsku se v neděli konaly obecní volby. S převahou v nich zvítězila vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Její kandidáti získali podle předběžných výsledků hlasování 22 z 23 velkých měst. 

Pro Fidesz je to letos už třetí velké vítězství po drtivých výhrách v dubnových parlamentních volbách a květnových volbách do Evropského parlamentu.

Orbán večer po skončení voleb a oznámení prvních výsledků prohlásil, že "znovu vyhrála soudržnost, spolupráce a jednota nad nepřátelstvím, rozdělováním, cynismem a beznadějí". "V příštích čtyřech letech uděláme Maďarsko velkým," řekl premiér podle maďarské tiskové agentury MTI.

Západní země letos znepokojil projev, v němž Orbán předestřel svou vizi odvratu od západního liberalismu a ochotu sledovat jiné modely řízení společnosti, jako je například Rusko, Čína nebo Singapur. Maďarsko má kvůli Orbánově stylu vlády v posledních letech časté neshody s vedením Evropské unie.

Volební účast byla slabší a pohybovala se kolem 42 procent. K předešlým obecním volbám před čtyřmi se dostavilo 46 procent voličů.

Primátorem Budapešti byl znovu zvolen kandidát Fidesz a křesťanských demokratů István Tarlós se 49 procenty hlasů. Na druhém místě skončil socialista Lájos Bokros se 36 procenty, který svůj výsledek označil za "vítězství dosažené v diktatuře". Fidesz získal 17 ze 23 budapešťských obvodů.

Jediným velkým městem, kde vyhrála rozdělená levicová opozice, byl jihomaďarský Szeged. Tam získal post starosty dlouholetý socialistický šéf města László Botka.

Znovu si polepšila radikálně nacionalistická strana Jobbik. Ta vyhrála v devíti menších městech, což bylo třikrát více než v předešlých obecních volbách, a druhá byla v 17 z 19 maďarských žup.

V Bosně vítězí nacionalisté

Ve stejný den se konaly také volby nového tříčlenného předsednictví Bosny. Ty zřejmě vyhráli vesměs nacionalisté bez vize společné budoucnosti země. Plyne to podle agentury Reuters z předběžných výsledků hlasování. Takový výsledek odráží faktické rozdělení Bosny, která se od války před dvěma desetiletími nadále utápí v odstředivých nacionalistických tendencích, čímž trpí fungování země a její ekonomiky.

Po sečtení části hlasů vedou volby do předsednictva tři kandidáti: Bakir Izetbegović, který je zastáncem silného a jednotného státu, Dragan Čović, který naopak v kampani sliboval vytvoření chorvatského státu v Bosně, a Srbka Željka Cvijanovičová, zastánkyně národnostního rozdělení země.

Bosňané v neděli rovněž volili novou dolní komoru celostátního parlamentu, prezidenty a regionální parlamenty Republiky srbské a Federace Bosny a Hercegoviny a rovněž místní zastupitelstva. Volební místnosti se uzavřely v sedm hodin večer.

Bosnu a Hercegovinu tvoří od konce války v letech 1992–1995 dvě entity s rozsáhlou autonomií: muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republika srbská. Kromě toho má zvláštní status okres kolem města Brčko na severu země.

Současná premiérka Republiky srbské Cvijanovičová založila svou kampaň na slibech, že se oblast oddělí od Bosny a že pro to má podporu Ruska. Její oponenti se spíše zaměřovali na boj s chudobou a korupcí. I ve Federaci Bosny a Hercegoviny řeší různé národnostní spory, před volbami se ale spíše soustředili na ekonomická témata. Bosnu trápí 44procentní nezaměstnanost.