Německá kancléřka Angela Merkelová zpochybnila záměr NATO a Spojených států, aby plánovaná nebojová asistenční mise v Afghánistánu trvala pouze do konce roku 2016.

Podle serveru týdeníku Der Spiegel kancléřka během důvěrného jednání zahraničního výboru německého parlamentu uvedla, že bude zřejmě nutné, aby zahraniční vojáci v Afghánistánu zůstali déle. Stav afghánské armády a policie jí prý dělá starosti.

Merkelová údajně zamýšlí znovu otevřít jednání s USA o prodloužení nebojové podpůrné mise Resolute Support (Rozhodná podpora), na které se od roku 2015 bude podílet osmi sty vojáky také Berlín.

Kancléřka podle německého týdeníku citovala i zkušenost z Iráku, která má sloužit jako varování. V zemi došlo po úplném odchodu amerických vojáků ke zhroucení tamních bezpečnostních sil.

Na přelomu roku skončí po více než desetiletí mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF). V zemi by ji měla vystřídat výrazně menší a nebojová operace Resolute Support, jejíchž zhruba 12 000 příslušníků, z toho zhruba 9 800 amerických vojáků, by se mělo podílet na výcviku a pomoci afghánským silám. Ty nyní čítají 350 000 lidí. Kromě Američanů budou v jednotce hlavně Němci, Turci a Italové. Česko by se podle prezidenta Miloše Zemana mohlo na misi podílet vysláním 300 vojáků.

Prezident USA Barack Obama již dříve oznámil, že do konce roku 2016 by měli američtí vojáci z Afghánistánu odejít téměř úplně. Zůstane jich prý jen 200, aby zajišťovali chod americké ambasády.

Kromě výcviku by měly afghánské bezpečnostní síly obdržet finanční podporu ve výši asi čtyř miliard dolarů ročně (87 miliard korun), rozpočet ale ještě musí potvrdit Spojené státy. Německo by mělo přispět 150 miliony dolarů (takřka 3,3 miliardami korun). Poskytování uvedené finanční pomoci je zatím plánováno na nejméně dva roky.

Bezpečnostní situace v Afghánistánu se podle některých zdrojů v poslední době zhoršila. Ozbrojenci z islamistického hnutí Taliban podnikli řadu rozsáhlých útoků a kontrolují některé oblasti na jihu a východě Afghánistánu. Islamisté rovněž zesilují své útoky proti afghánským bezpečnostním silám ve snaze oslabit vládu podporovanou Západem právě v době, kdy se zahraniční bojové jednotky chystají na stažení ze země.

Související