Evropská centrální banka (ECB) během listopadu zahájí nákupy cenných papírů ABS, které jsou sestaveny z balíků bankovních úvěrů. Banka to uvedla ve čtvrtečním sdělení. Informovala také, že nakupovat tyto cenné papíry pro ni budou čtyři vybrané finanční společnosti. Nákupy ABS jsou jedním z opatření, jimiž chce ECB přispět k oživení ekonomiky eurozóny.
Nakupovat ABS pro ECB budou divize správy aktiv bankovních ústavů Deutsche Bank, ING a State Street a investiční společnosti Amundi. Jejich úlohou bude uskutečňovat nákupy ABS podle instrukcí Eurosystému (ECB a národní centrální banky zemí eurozóny), který bude kontrolovat ceny a ověřovat transakce před jejich schválením, uvedla ECB.
ECB už minulý týden začala v rámci svých nových opatření na podporu úvěrové aktivity nakupovat bankovní kryté dluhopisy. Záměr nakupovat kryté dluhopisy a cenné papíry ABS banka ohlásila v září, kdy také snížila úrokové sazby na nová rekordní minima a nabídla komerčním bankám levné čtyřleté půjčky. ECB tím chce podpořit oživení stagnující ekonomiku eurozóny a odvrátit riziko deflace.
Zajímavé je, že ECB tak bude na trhu operovat v podobném režimu, z jakého právě od listopadu vycouval americký Fed, když ukončil takzvanou třetí vlnu kvantitativního uvolňování. I Fed totiž nakupoval za miliardy (až desítky miliard) dolarů jak dluhopisy, tak cenné papíry příbuzné ABS.
Na nákupy použije ECB dohromady bilion eur
Viceprezident ECB Vítor Constancio tento měsíc uvedl, že objem dluhopisů krytých hypotékami nebo jinými bezpečnými aktivy, které může ECB koupit, se pohybuje kolem 600 miliard eur. Za dalších 400 miliard eur může ECB nakoupit ABS.
Pomocí nákupů cenných papírů ECB uvolňuje bankám nové peníze, které mohou banky použít na úvěry. Dostatečná nabídka půjček je totiž klíčem k hospodářskému oživení v eurozóně.
Eurozóna se loni vymanila z nejdelší hospodářské recese, která trvala rok a půl. V letošním druhém čtvrtletí se však hospodářský růst v zemích eura zastavil, což vyvolalo obavy z návratu recese.
Meziroční míra inflace v eurozóně v září zpomalila na pětileté minimum 0,3 procenta a nachází se hluboko pod dvouprocentní hranicí, kterou ECB stanovila jako strop cenové stability. Už 12 měsíců se navíc drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou šéf ECB Mario Draghi označuje za nebezpečnou zónu.
