České firmy by se rády uchytily na japonském trhu, ale zatím se jim to příliš nedaří a podíl českého exportu do Japonska činí pouhého půl procenta celkové hodnoty vyvezeného zboží z Česka. I proto chystá ministerstvo průmyslu a obchodu příští týden cestu do Japonska, která má podpořit obchod a investice mezi Českem a Japonskem. Předehrou této akce byl páteční Den Japonska, který uspořádala Hospodářská komora ČR a Japonská vládní agentura pro podporu investic (JETRO).

Den konání se úplnou náhodou sešel s opatřením Japonské centrální banky, která ve stejnou dobu překvapila trhy a spustila další kolo masivního tištění peněz, aby zrychlila uvadající růst cen v ekonomice.

Na páteční akci reprezentoval českou vládu náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Japonskou obdobu CzechInvestu, agenturu JETRO, zastupoval její prezident Satoshi Miyamoto. Oba dva si velice chválili dlouhodobou spolupráci České republiky a Japonska. "Jsme pyšní na dlouhodobou, zejména ekonomickou spolupráci našich dvou zemí," řekl Miyamoto. Vyzdvihl úspěšnost japonských investic v Česku, které patřily v historii České republiky k těm nejvýznamnějším.

Podle údajů české pobočky JETRA investovaly japonské společnosti do české ekonomiky za posledních 20 let přes sto miliard korun. Podle agentury CzechInvest byl příspěvek japonských investorů dokonce ještě o 16 miliard vyšší. 
Japonské firmy vytvořily v Česku přes 25 tisíc pracovních míst. V současnosti žije podle posledních údajů v České republice téměř 1500 japonských občanů.

Naprostá většina investovaných peněz z Japonska směřovala do "montoven" neboli do zpracovatelského průmyslu. V současné době v Česku funguje 240 firem s japonským kapitálem, které dávají práci přes 40 tisícům pracovníků.

"Tyto společnosti dokážou úspěšně konkurovat českým společnostem," uvedl Miyamoto. Podle něj osmdesát japonských společností navíc plánuje v nejbližší budoucnosti dále na českém trhu expandovat. "Česko je dobrým výchozím bodem pro obchodování s okolními zeměmi a také zde máte velice schopné pracovníky," řekl prezident JETRA.

Pouhých sedm desetin procenta investic šlo do společností věnujících se vědě a výzkumu. To odpovídá třem firmám a 330 pracovníkům. Zbytek investic nalili japonští investoři do firem věnujících se službám nebo obchodu. V současnosti tak v České republice existuje přibližně 130 společností s necelými čtyřmi tisícovkami zaměstnanců.

S čím nebyl prezident japonské exportní agentury spokojen, je počet českých společností v Japonsku. Podle náměstka ministra průmyslu Bärtla jich je v současnosti registrováno v Japonsku pouze šest. I přesto tam založily vlastní obchodní komoru.

Přitom podle ředitele evropské pobočky JETRA, Juna Arimy, má japonský trh obrovskou sílu absorbovat nové produkty a služby od zahraničních firem. "Jenom HDP regionu Kanto odpovídá výkonu celé ekonomiky Velké Británie," uvedl Arima. Ta loni vyprodukovala zboží a služby v hodnotě přes 2,5 bilionu amerických dolarů.

Podle zkušeností ostravské společnosti Instar ITS, která patří mezi oněch šest, které nyní v Japonsku působí, není sice vůbec snadné v Japonsku uspět a vyžaduje to opravdu hodně trpělivosti, ale vyplatí se to. "Japonsko je velice přátelská země, pokud tam jedete jako turista. Ale jakmile spadnete do byznysu, tak zjistíte, že je opravdu velice, velice tvrdý," uvedl výkonný ředitel této společnosti, která dodává po celém světě software pro řízení spotřeby energií, Aleš Kij.

Aby podpořilo obchodní výměnu mezi Českem a Japonskem, organizuje příští týden ministerstvo průmyslu a obchodu cestu do Japonska. Ministr Mládek s sebou poveze delegaci Hospodářské komory se zástupci firem. Kromě obchodních jednání plánuje ministerstvo podpis dvou memorand. První bude upravovat spolupráci pro mírové využití jaderné energie, druhá pak spolupráci mezi agenturami JETRO a CzechInvest k podpoře investic.

Zatím malý, ale perspektivní obchodní partner

Z českých výrobků nejvíce v Japonsku letí součástky do motorů. Jenom za loňský rok se jich vyvezlo na tamní trh za více než tři miliardy korun. Dohromady čeští exportéři vyvezli loni na tamní trh výrobky za 17 miliard korun. To představuje půl procenta z celkového vývozu Česka v loňském roce, jehož hodnota činila 3,2 bilionu korun. Největším odběratelem českým firem je dlouhé roky Německo, kam směřuje přes jednu třetinu domácího exportu.

Největším dovozním artiklem z Japonska nejsou překvapivě auta, ta jsou s hodnotou 2,5 miliardy korun na druhém místě. Nejvíce se do Česka dováží díly do kopírek a tiskáren, ze kterých se pak ve zdejších závodech vyrábí konečný produkt. Tohoto zboží se jenom loni dovezlo za téměř sedm miliard korun.

Česko má s Japonskem zápornou bilanci - dováží o tvě třetiny více zboží, než vyveze. Rozdíl mezi hodnotou vývozu a dovozu tak loni činil téměř 34 miliard korun.