Byly to hektické dny, jaké žádné jiné město ještě nezažilo. V noci z 12. na 13. srpna 1961 východoněmecká policie a armáda neprodyšně uzavřely dosud volné přechody mezi východním a Západním Berlínem a tisíce ozbrojenců začaly nejprve natahovat ostnaté dráty a pak stavět zeď: na začátku provizorní, pak vyšší a důkladnější.

Bylo jasné, že poslední možná cesta relativně snadné emigrace na Západ se pro východní Němce uzavírá. V předchozím období dosahovaly denní počty utečenců tisícových položek. Tušila to i Ida Siekmannová, a i kdyby jí politika byla šumafuk, nemohla si toho nevšimnout. Bydlela totiž na dnes slavné ulici Bernauer Strasse, přímo na hranici východního a Západního Berlína.

Naneštěstí pro Idu se její dům č. 48 nacházel na jižní straně ulice, tedy v sovětském sektoru; hranice probíhala přímo u zdi jejího obydlí a z domu se původně vycházelo rovnou na západoněmecký chodník. Ida měla v Západním Berlíně příbuzné a přátele... a najednou musela z okna sledovat, jak východoněmečtí pohraničníci zazdívají vchody a okna. Počínaje 18. srpnem už přituhlo definitivně a Ida mohla opustit svůj byt jen zadem, do východního Berlína.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se