Všechny členské státy Evropské unie si přejí, aby vznikl stát Palestina. V palestinské Gaze to na sobotní návštěvě řekla vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Federica Mogheriniová. V Ramalláhu pak prohlásila, že Jeruzalém by měl být hlavním městem dvou států, tedy jak Izraele, tak Palestiny.

"Výzvou je ukázat, že o Jeruzalém je možné se podělit v poklidu a respektu," podotkla Mogheriniová. "Nejde jen o izraelsko-palestinský problém, je to globální problém," dodala. Budování izraelské zástavby na východě města označila za "nelegální" a za "překážku řešení otázky dvou států."

Do Gazy se vydala navzdory pátečnímu incidentu, při němž vzplála auta a domy členů jedné z vládních stran Fatahu. Jeho vedení z útoků obvinilo Hamas, s nímž Fatah nedávnou sestavil společnou vládu.

"Je třeba, aby existoval palestinský stát. To je náš cíl a tento názor sdílí celá Evropská unie," řekla Mogheriniová. Svět podle ní nesnese, aby se v Gaze znovu bojovalo, jako tomu bylo letos v létě. Při bojích, jež začaly kvůli palestinským raketovým útokům, zahynulo za 50 dní přes 2000 Palestinců a sedm desítek Izraelců.

V Gaze rovněž vyzvala k tomu, aby se Palestinci spojili, aby začali co nejdřív s obnovou poničené oblasti.

V EU Palestinu nedávno uznalo Švédsko, před ním také Malta a Kypr. List The Wall Street Journal v pátek napsal s odvoláním na americké a evropské představitele, že k uznání Palestiny jako státu se připravují i další evropské země. "Nebudeme čekat věčně," sdělil listu nejmenovaný evropský zástupce. 

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Jeho hlavním městem má být východní Jeruzalém, avšak tam v posledních týdnech roste napětí kvůli požadavkům některých židů na zpřístupnění Chrámové hory v historickém jádru města i k modlitbám. Stával tam židovský chrám, ale nyní jsou tam významné mešity a židé se tam modlit nesmějí.

Britský parlament v říjnu symbolicky hlasoval a doporučil vládě, aby Palestinu uznala. Rezoluce s podobným požadavkem prošla v Irsku, o uznání Palestiny se začíná hovořit i ve Francii.

Palestinci sami tvrdí, že je už vlastně jako stát uznalo více než 130 členských zemí OSN, když před dvěma lety ve Valném shromáždění OSN hlasovaly o novém statusu Palestinců. Přestali být pozorovatelskou entitou a stali se pozorovatelským státem. Palestinské vedení na základě toho hodlá usilovat o členství v mezinárodních organizacích.

Do konce listopadu pak chce palestinská samospráva předat Radě bezpečnosti OSN žádost o ustavení závazného data na ukončení izraelské okupace palestinských území. Jde o Západní břeh a Pásmo Gazy, které Izrael obsadil za války v roce 1967. Palestinci chtějí žádost podat, i když je jisté, že ji USA jako stálý člen RB a spojenec Izraele budou vetovat.

Související