Svět se dostal na pokraj nové studené války. V Berlíně to v sobotu podle agentury DPA řekl bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, který se v německé metropoli účastní oslav 25. výročí pádu Berlínské zdi. Podle Gorbačova napětí způsobil Západ, když se snažil od roku 1989 získat výhody na úkor Ruska.

Podle Gorbačova porušil Západ, a především Spojené státy, své sliby z roku 1989, prohlásil se za vítěze studené války a pokusil se těžit z ruské slabosti. Jako příklad uvedl někdejší sovětský prezident východní rozšíření NATO, rozpad Jugoslávie, neuskutečněný plán na vybudování prvků americké protiraketové obrany ve střední Evropě a války v Iráku, v Libyi a v Sýrii. Podobný přístup ignorování zájmů partnerského Ruska se mu však na Ukrajině nevyplatil.

Podle Guardianu Gorbačov také vyzval k ukončení sankcí namířených na nejbližší spolupracovníky současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Už před cestou do Německa bývalý sovětský prezident uvedl, že ukrajinská krize je vhodnou "záminkou" pro Spojené státy, aby kritizovaly Rusko. Putina přitom označil za muže, který ruské zájmy “chrání lépe než kdokoli jiný“.

Gorbačov v sobotu také znovu apeloval na zlepšení vztahů mezi Ruskem a Německem, ke kterému vyzval už v pátek na bývalém berlínském hraničním přechodu Checkpoint Charlie. "Dokud si Rusové s Němci rozumějí, dokud máme dobré vztahy, zůstane Evropa bezpečná," řekl. V případě sporů se naopak podle něj nepodaří zajistit bezpečnost kontinentu, a Evropa se tak stane na mezinárodním poli bezvýznamným hráčem.

Gorbačovovy reformy perestrojky a glasnosti v 80. letech uspíšily rozpad Sovětského svazu. Právě jeho upuštění od Brežněvovy doktríny, která omezovala nezávislost zahraniční politiky států Varšavského paktu, umožnilo v roce 1989 nenásilný pád Berlínské zdi. Pětadvacetileté výročí této události si Berlín v sobotu večer připomene mimo jiné vypuštěním zhruba patnáctikilometrové řady luceren tam, kde kdysi stála zeď.

Související