Prezidenti Slovenska, ČR, Polska a Maďarska se na nedělní schůzce s ukrajinským kolegou Petrem Porošenkem shodli, že březnová anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem byla agresí. Novinářům to řekl slovenský prezident Andrej Kiska, který jednání do Bratislavy svolal u příležitosti 25. výročí pádu komunismu ve střední Evropě. Český prezident Miloš Zeman vyjádřil přesvědčení, že Porošenkovi se podaří udržet v jeho zemi mír.

"Všechny země V4 potvrdily to, že to, co se (v březnu) stalo na Krymu, byla anexe a agrese. Všechny země V4 se společně shodly, že je potřebný jednotný postup EU a že (protiruské) sankce byly potřebné," prohlásil Kiska. Letošní parlamentní a prezidentské volby na Ukrajině podle něj ukázaly, že obyvatelé země se chtějí vydat na cestu ke svobodné a demokratické Evropě.

Porošenko postoj svých kolegů ze zemí V4 ocenil. "Dnes jsem slyšel tuto jednotu, tuto solidárnost, tuto podporu. Chtěl bych kolegům za to poděkovat," řekl ukrajinský prezident. Kolegům ze zemí V4 navrhl společné schůzky zástupců těchto středoevropských států s představiteli Ukrajiny.

Zeman po jednání uvedl, že pokud by byl ukrajinským občanem, podpořil by v nedávných parlamentních volbách Porošenkův blok. "Chci věřit, že (Porošenko) vstoupí do dějin jako prezident míru, nikoliv jako prezident války, že se mu podaří naplnit minské dohody a že se mu podaří dosáhnout toho, aby v této válce neumírali nejen vojáci, ale ani civilní oběti," řekl Zeman.

Český prezident poznamenal, že schůzka prezidentů se koná u příležitosti vzpomínky na sametové revoluce ve střední Evropě, při kterých nevytekla ani kapka krve. "Vážím si těch, kdo měli odvahu bojovat proti komunismu v době, kdy zde komunismus ještě vládl," zdůraznil.

V této souvislosti připomněl polské protikomunistické hnutí Solidarita, protikomunistickou demonstraci v Lipsku v říjnu roku 1989 nebo maďarské shromáždění u příležitosti veřejného pohřbu vůdce protikomunistického povstání z roku 1956 Imreho Nagye, popraveného o dva roky později. Nagyův pohřeb 16. června 1989 se pak stal jedním ze symbolů, které vedly k pádu komunismu ve střední Evropě.

Polský prezident Bronislaw Komorowski zase prohlásil, že Ukrajina v současnosti, kdy podle něj čelí ruské agresi, potřebuje solidaritu jiných zemí.

Prezidenti se na schůzce bavili také o možnosti, aby se zástupci zemí V4 pravidelně s Ukrajinou scházeli, pravděpodobně ve formátu ministrů obrany nebo zahraničí. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček ČTK k návrhu řekl, že byl přijat "jako velmi zajímavý".

Zeman se podle něj již v minulosti vyjádřil, že by se k podobným schůzkám měly přidat i Slovinsko a Rakousko. Ovčáček také uvedl, že na schůzce byla zřejmá vůle pomoci Ukrajině. Diskusi označil za velmi živou a otevřenou. V případě Krymu podle něj Zeman souhlasí, že se jednalo o agresi, odlišuje ji ale od invaze.

Související