Americký Senát se v úterý těsnou většinou hlasů vyslovil proti stavbě sporného obřího ropovodu Keystone XL, který by měl propojit kanadskou provincii Alberta se středozápadem USA. Senátoři tak přehlasovali Sněmovnu reprezentantů, která minulý týden projekt schválila. I kdyby návrh Senátem prošel, prezident Barack Obama by ho zřejmě vetoval.

Ropovod společnosti TransCanada za osm miliard dolarů má sloužit k přepravě surové ropy z Kanady do Mexického zálivu. Podle ekologů ale bude stavba znamenat velkou zátěž pro životní prostředí. Republikáni, kteří kontrolují Sněmovnu reprezentantů, ale nynější Senát neovládají, ropovod podporují a Obamu kritizují, že schválení odkládá už déle než pět let. Obama svůj souhlas odpírá, aby si podle analytiků neznepřátelil vlivné levicové a zelené kruhy.

Úterní senátní hlasování skončilo poměrem hlasů 59 pro ku 41 hlasům proti, když stoupencům stavby chyběl jediný hlas. Pro stavbu zvedlo ruku kromě všech 45 republikánů i 14 senátorů Obamovy demokratické strany.

Mluvčí Bílého domu Josh Earnest v úterý na tiskové konferenci odmítl jasně odpovědět na otázku, zda by prezident v případě schválení návrhu v Kongresu použil právo veta. Vláda by nicméně podle mluvčího považovala schválení plánu na výstavbu za předčasné, protože ministerstvo zahraničí ještě nedokončilo ekologickou expertizu.

Osud stavby zůstává otevřený, protože politická situace v americkém parlamentu se po kongresových volbách ze 4. listopadu změnila. Demokraté přišli o senátní většinu, a ztratili tak moc nad oběma komorami. V novém složení Kongres začne zasedat od ledna.

Republikáni se už nyní podle agentury AP netají úmyslem předložit v Kongresu návrh znovu v příštím roce. Vůdce republikánských senátorů Mitch McConnell oznámil, že Keystone XL se dostane na pořad senátního jednání hned v lednu.

Po dokončení by měl mít celý potrubní systém přepravní kapacitu až 830 tisíc barelů ropy denně. V lednu byla dokončena jižní větev ze státu Oklahoma k rafineriím na pobřeží Mexického zálivu.