Prozápadní strany zvolené v říjnových parlamentních volbách na Ukrajině se dohodly na vytvoření koalice. Zástupci pěti politických subjektů včetně dvou nejsilnějších stran – prezidentského Bloku Petra Porošenka a Lidové fronty premiéra Arsenije Jaceňuka – mají koaliční smlouvu slavnostně podepsat během prvního zasedání parlamentu ve čtvrtek 27. listopadu, napsala agentura DPA.

Na koaliční vládě se bude kromě dvou jmenovaných stran podílet rovněž strana Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového, populistická Radikální strana a strana Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové.

Jednání o možné budoucí koalici začalo na Ukrajině koncem října, tedy ještě před tím, než byly známy konečné výsledky voleb. Z nich pak vyplynulo, že nejvíce poslanců – 132 – bude mít v parlamentu Blok Petra Porošenka. Jaceňukova Lidová fronta bude disponovat 82 zákonodárci a zbylé tři strany pak mají dohromady 74 mandátů. Budoucí vláda tedy bude mít ve 450členném parlamentu pohodlnou většinu.

Hlavními body koaličního programu jsou podle ukrajinských médií kurz evropské integrace země, orientace na členství v Severoatlantické alianci, zrušení poslanecké a soudní imunity a možnost ústavního odvolání hlavy státu, takzvaného impeachmentu.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov přitom nedávno prohlásil, že Rusko chce získat "stoprocentní záruku" toho, že nikdo o členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci neuvažuje.

"Chtěli bychom slyšet stoprocentní garanci toho, že nikdo nebude přemýšlet o začlenění Ukrajiny do NATO," řekl ve středu Peskov. "Chceme slyšet, že aliance se přestane přibližovat k ruským hranicím, že skoncuje s pokusy porušit rovnováhu sil. Nic takového, bohužel, neslyšíme," poznamenal Peskov.

Dav pozůstalých z Majdanu protestoval proti prezidentovi

V pátek uběhl přesně rok od chvíle, kdy někdejší prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Právě v reakci na tento krok vypukl na Ukrajině Euromajdan, který vedl k prezidentskému převratu, okupaci Krymu i současnému válčení na východě země.

Pozůstalí po více než stovce obětí dnes protestují opět, tentokrát proti nedostatečnému vyrovnání nové administrativy s viníky únorového krveprolití a vrcholnými protagonisty Janukovyčova režimu.

Páteční návštěvu prezidenta Porošenka u pomníku padlých proto doprovázely protesty. "Kde jsou vrazi?" volali demonstranti a žádali Porošenka, aby alespoň státním vyznamenáním uctil památku stovky lidí, kteří při únorových protestech na Majdanu zahynuli.

Porošenko se podle agentury Unian pokusil dav uklidnit a přislíbil, že bezodkladně podepíše dekret o přiznání titulu Hrdina Ukrajiny obětem únorových nepokojů. "Dnes více než kdy jindy musíme být jednotní," řekl prezident. "Pokud protesty, jako je tento, budou pokračovat, pak všechno, oč Majdan usiloval, přijde vniveč," konstatoval.

Související