Papež ve svém úterním projevu v Evropském parlamentu vyzval představitele Evropské unie, aby věnovali více pozornosti lidským právům, slabším a znevýhodněným a důrazně se postavili důsledkům konzumní kultury, která odsuzuje k živoření statisíce chudých rodin, seniorů a přistěhovalců.

František také europoslancům řekl, že unie by se měla vrátit k étosu svých zakladatelů a překonat obraz Evropy jako unaveného kontinentu, který ztrácí mezinárodní vliv.

Hlava katolické církve přiletěla do Štrasburku dopoledne na bleskovou, asi čtyřhodinovou návštěvu evropských institucí. Kromě Evropského parlamentu papež navštíví rovněž Radu Evropy. Jeho cestě se připisuje velký symbolický význam, díky Františkově autoritě a popularitě ale mohou mít jeho slova i praktický dopad.

Přitáhnou totiž pozornost k sociálním problémům, které unii dlouhodobě trápí - ať už je to nezaměstnanost mladých či příliv nelegálních přistěhovalců.

Po oficiálním přivítání, kterého se účastnil předseda EP Martin Schulz, zástupci parlamentních frakcí, premiér předsedající země EU Matteo Renzi a řada katolických hodnostářů, papež promluvil v plénu. Hlavním tématem byla lidská důstojnost, kterou by se podle Františka měla unie snažit všemi silami bránit.

"Podpora lidské důstojnosti znamená, že uznáme, že člověk má nezadatelná práva, která mu nikdo nemůže odejmout, rozhodně ne kvůli ekonomickým zájmům," uvedl v italsky proneseném projevu papež.

Upozornil, že stále existuje řada situací, kdy se s lidmi jedná jako "s předměty, které je možné odložit ve chvíli, kdy už nejsou užitečné, třeba kvůli slabosti, nemoci či stáří". Papež rovněž vyzval k podpoře rodiny, vzdělání a ochrany přírody.

Podle Františka by Evropa měla být otevřená duchovnímu rozměru života, jinak riskuje, že ztratí svou duši. Právě návrat k původním hodnotám, na nichž unie vznikla, prý může být lékem na obecně rozšířený dojem, že EU je jakási "unavená a stárnoucí babička", která už ztratila přitažlivost.

Konkrétně se František zmínil zejména o tragických důsledcích ekonomické krize a obrovské nezaměstnanosti, ale také o otázce přistěhovalců. Příliv nelegálních běženců přes Středozemní moře letos dosáhl nebývalé intenzity a jen do Itálie zatím dorazilo přes 150 000 migrantů zejména z Afriky a Blízkého východu.

Nejméně tři tisícovky z nich během plavby do Evropy přišly o život. Podle Františka se ze Středozemního moře stává obrovský hřbitov, proto by se unie tomuto problému měla postavit čelem a měla by být solidární se zeměmi, kam přistěhovalci nejčastěji míří.

Jeho slova mu několikrát během projevu vynesla potlesk zákonodárců, nakonec poslanci ocenili papeže ovacemi ve stoje. Přímo z parlamentu František zamířil na zasedání Rady Evropy (RE), kde ho přivítal generální tajemník této instituce Thorbjörn Jagland.

V projevu před členy parlamentního shromáždění RE papež navázal na to, co předtím řekl europoslancům. Odsoudil individualistické pojetí lidských práv, které podle něj vede k sobectví a lhostejnosti k utrpení druhých.

Znovu mluvil také o obrazu unavené, pesimistické Evropy, která ztratila svou původní vervu a potřebuje se znovu vrátit ke kořenům. Pontifex zdůraznil také důležitou roli, kterou RE hraje při hledání mírového východiska ze současných politických a válečných krizí, včetně evropských - konkrétně ale žádnou nezmínil.

RE je mezinárodní organizací, která podporuje spolupráci evropských zemí v oblasti ochrany lidských práv či rozvoje demokracie. Jejími členy je 47 států, na rozdíl například od Evropské unie ale nemůže RE schvalovat závaznou legislativu.

Hlava katolické církve navštívila parlament poprvé po 26 letech, naposledy zde vystoupil papež Jan Pavel II. v říjnu 1988. Kvůli příjezdu papeže platí ve Štrasburku přísná bezpečnostní opatření: okolí evropských institucí je uzavřeno a střeží je asi tisícovka policistů.

Související