Rusko chce a nepřestane spolupracovat s Evropskou unií a Spojenými státy a má také zájem o zahraniční investice, proto bude otevřené světu. V projevu o stavu Ruské federace to dnes v Moskvě prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Svá slova doprovodil návrhy opatření, která by znovu přitáhla kapitál do Ruska.

Zájem zahraničních investorů přislíbil šéf Kremlu podpořit řadou zvýhodnění, například daňovými prázdninami či za určitých podmínek i vyjmutím z finančních kontrol. Navrhl také zmrazení daní, jejichž úroveň by tak zůstala čtyři roky na současné úrovni.

Putin ve svém poselství zmínil, že Rusko si nevybralo cestu izolace a že chce se Západem i přes ukrajinskou krizi dále spolupracovat. Sankce, jimž Moskva čelí, označil za stimul pro ruské hospodářství. Zároveň již dříve připustil, že odvetná opatření škodí, a to i západním zemím.

Putin také navrhl vyhlášení amnestie na kapitál vracející se do Ruska. Lidé, kteří v jejím rámci peníze zpět do Ruska převedou, dostanou podle něj pevné záruky, že nebudou popotahováni po úřadech, nikdo se jich nebude na nic vyptávat a nikdo je nebude za nic stíhat.

Rusko se letos potýká se zvýšeným odlivem kapitálu, který je vedle propadu cen ropy, pádu rublu, slábnoucí domácí poptávky a dopadu západních sankcí jedou z příčin silného útlumu jeho ekonomiky. Ruští činitelé odhadují, že ze země tento rok odplyne hodně přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč).

Putin řekl, že vládu a centrální banku požádal, aby přijaly přísná opatření proti "spekulantům" na devizovém trhu. Ruský rubl letos klesl o zhruba 40 procent a je jednou z nejslabších měn světa. Centrální banka před zhruba měsícem přestala jeho pohyb omezovat stanoveným pásmem a tento týden poprvé v novém režimu intervenovala proti jeho propadu.

Rubl dnes nejprve zpevnil o dvě procenta na 52,2 RUB za dolar, Putinův projev jej ale silně rozkolísal. Poté, co Putin ostře kritizoval Západ a obvinil jej z rozpoutání ukrajinské krize, rubl výrazně klesl, po oznámení plánů na amnestii, zmrazení daní a další kroky na podporu ekonomiky ale oživil a pohyboval se kolem 53 rublů za dolar. Ve středu rubl klesl až na dosavadní rekordní minimum 54,91 RUB/USD.

Stabilita měny bývala jedním z hlavních úspěchů Putinovy vlády. Letošní propad rublu ale oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998, kdy rok před Putinovým nástupem k moci pád rublu vedl k uzavírání bank a ztrátě úspor obyvatelstva. Ruská ekonomika by mohla podle nejnovějšího odhadu vlády příští rok klesnout o 0,8 procenta a v případě nejhoršího scénáře až o čtyři procenta. Byla by to její první recese od globální krize v roce 2009. Vláda dosud čekala, že příští rok ekonomika vzroste o 1,2 procenta.

"Západ předvádí čistý cynismus"

Putin obvinil Západ, že během nynější krize na Ukrajině předvádí "čistý cynismus". V projevu o stavu Ruské federace také tvrdil, že přístup Moskvy k událostem na východní Ukrajině se ukazuje jako správný.

Putin rovněž prohlásil, že to, co se děje na jihovýchodě Ukrajiny, je tragédie, o kterou Rusko nemá zájem. Vztahy Moskvy a Kyjeva označil za bratrské s tím, že Rusko bude Ukrajinu respektovat jako "bratrskou zemi".

Na východě Ukrajiny již řadu měsíců zuří boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Rusko opakovaně odmítá nařčení Kyjeva i Západu, že napětí v oblasti vyhrocuje a podporuje. EU a USA kvůli ruskému přístupu k Ukrajině uvalily na Moskvu sankce.

Vojenské podmanění Ruska není reálné a všichni by si měli uvědomit, jak takové pokusy v minulosti dopadly, uvedl dále Putin v projevu. Zároveň varoval před budováním amerického protiraketového deštníku v Evropě a před novými závody ve zbrojení.

"Rozpad SSSR byl geopolitickou katastrofou"

Putin bez bližšího upřesnění řekl, že některé státy se v 90. letech snažily o rozpad Ruska krvavou jugoslávskou cestou. "Pamatujeme si, kdo u nás v 90. letech podporoval teroristy, které označoval za povstalce," řekl šéf Kremlu. Putin v minulosti opakovaně kritizoval mocenské oslabení Ruska po rozpadu Sovětského svazu. Rozpad SSSR považuje za geopolitickou katastrofu 20. století.

"Pokud jsou pro řadu evropských zemí suverenita a národní hrdost zapomenutými myšlenkami a luxusem, tak pro Ruskou federaci znamená skutečná suverenita naprosto nezbytnou podmínku existence," řekl ruský prezident. "Chci zdůraznit: buď budeme suverénní, nebo se ve světě rozpustíme. Ostatní země to samozřejmě musejí také pochopit."

Přístup USA a jeho spojenců Putin označil za "nervózní reakce" a řekl, že politika sankcí a zadržování není vůči Moskvě ničím novým. "Kdyby jich (sankcí) nebylo, tak by si vymysleli další cesty, jak Rusko omezit," dodal. Rusko jim prý čelí desítky až stovky let, a to vždy poté, když síla země vzroste.

"Mluvit s Ruskem z pozice síly je ale nesmyslné," zdůraznil Putin. Připomněl, že to byla Moskva, kdo ve druhé světové válce i přes prvotní neúspěchy rozdrtila nepřítele a osvobodila Evropu. Podíl USA a dalších spojenců nezmínil.

Při této kritice odsoudil americké plány na protiraketový deštník, jehož komponenty mají být rozmístěny i v Evropě. "Protiraketová obrana je hrozbou pro Rusko," řekl Putin. Dodal také, že deštník bude škodlivý i pro USA, které se systémem nechají ukolébat jako iluzí své vlastní nezranitelnosti.

Evropská část protiraketového štítu, který má ochránit spojence USA před hrozbou například íránských raket, je předmětem sporu mezi Washingtonem a Moskvou dlouhodobě. V rámci tohoto projektu mají být obranné systémy rozmístěny mimo jiné v Rumunsku či Polsku.

"Nechceme se nechat zatáhnout do nových závodů ve zbrojení," řekl Putin. Zároveň dodal, že modernizace armády, která je schopná Rusko ochránit, bude pokračovat. Také varoval, že Moskva má ke své obraně i "nestandardní metody". Jejich povahu však neupřesnil.

Rusko ukázalo, že dokáže bránit své krajany, prohlásil také Putin v souvislosti s nynější krizí na Ukrajině. Zároveň zdůraznil, že Krym, který Moskva letos v březnu anektovala, byl k Rusku připojen po legitimním rozhodnutí tamního parlamentu.

"Prošli jsme zkouškami, které zvládá jen silný národ," řekl Putin. Následně poděkoval obyvatelům země za to, že chápou smysl a význam ruských celonárodních zájmů.

Putin k anexi Krymu řekl, že to byl "historický akt opětovného znovusjednocení". Připomněl také, že Krym je jednou z kolébek ruské státnosti a "duchovní pramen" jednotné země i národa.

"V tomto roce náš lid prokázal celonárodní rozkvět, životní pevnost a vlastenectví. Jsme připraveni přijmout jakoukoli výzvu doby a zvítězit," ukončil Putin svůj zhruba hodinový projev, který přednesl před zákonodárci, ministry, soudci, duchovními a dalšími představiteli ruské společnosti.

Související