Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal aktualizovanou vojenskou doktrínu. Podle ní patří k hlavnímu vnějšímu nebezpečí pro Rusko rozšíření bojových kapacit Severoatlantické aliance (NATO), americká koncepce rychlého úderu na globální úrovni či destabilizace sousedních zemí. 

Na domácí úrovni Rusko čelí hrozbám z "akcí zaměřených na násilnou změnu ruského ústavního pořádku, destabilizaci politického a sociálního prostředí, dezorganizaci chodu státních orgánů, nezbytných civilních a vojenských zařízení a informační infrastruktury."

V dokumentu se ale zároveň konstatuje, že pravděpodobnost zahájení totální války proti Rusku klesá.

Moskva si v doktríně vyhrazuje právo preventivního jaderného úderu a ochrany národních zájmů v arktické oblasti vojenskými prostředky. Mezi nejvážnější vnitřní rizika jmenuje aktivity vedoucí k destabilizaci země a teroristickou činnost.

Podle zpravodajství ruské státní televize RT je oproti dosavadní doktríně novinkou zdůraznění nebezpečí expanze NATO, a dalšího budování jeho vojenských kapacit. Autoři doktríny také uvedli, že aliance budovala svou pozici globálního hráče tím, že konstantně porušovala mezinárodní právo.

Proti těmto tvrzení se ostře ohradila mluvčí NATO Oana Lungescuová, podle níž "jsou to ruské činy, včetně těch nynějších na Ukrajině, které porušují mezinárodní právo a podlamují evropskou bezpečnost". "Jakékoli kroky přijaté aliancí NATO k zajištění bezpečnosti svých členů jsou ze své podstaty jasně obranné, přiměřené a v souladu s mezinárodním právem," upozornila Lungescuová na Twitteru. Podle ní bude aliance dál usilovat o konstruktivní vztah s Ruskem tak, jak činila v posledních dvou desítkách let, což je ale prý možné, jen pokud Rusko bude dodržovat mezinárodní právo a principy, včetně uznávání práva jiných zemí na to, aby si svobodně rozhodovaly o své budoucnosti.

Součástí ruské vojenské doktríny zůstává jako doposud koncepce, že "ruská armáda zůstává obranným nástrojem, který se země zavazuje používat pouze jako poslední možnost". Beze změny zůstávají zásady použití jaderných zbraní, které má Rusko k dispozici. Jejich hlavním cílem je odradit potenciální nepřátele od útoku na Rusko. Moskva si ale vyhrazuje právo použít je preventivně k ochraně před vojenským útokem, ať už jaderným, či konvenčním, který by ohrožoval existenci země.

Moskva počítá s mezinárodní spoluprací se zeměmi, které sdílejí její "úsilí o zvyšování bezpečnosti a prevenci vojenských konfliktů". Jde zejména o členské státy organizací jako BRICS (kromě Ruska ještě Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a Šanghajská organizace pro spolupráci, v níž jsou kromě Ruska také Čína a bývalé sovětské republiky ve Střední Asii. Zmíněna v rámci spolupráce je také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), v níž jsou ovšem i členové NATO.

Související