Nikde na světě nejsou média tak svobodná jako v Turecku, prohlásil v pátek na sympoziu v Ankaře turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Reagoval tak na kritiku vládou podporované razie proti tureckým médiím. Policie během ní v polovině prosince vtrhla do istanbulské redakce deníku Zaman a odvlekla odtud šéfredaktora listu Ekrema Dumanliho. Mezi zadrženými byl také šéf mediální skupiny Samanyolu Hidayet Karaca. Celkem bylo zatčeno více než 10 novinářů, scenáristů či producentů.

Podle Erdogana prý proto, že usilovali o jeho svržení, podporovali ilegální organizace a podíleli se na terorismu, nebo dokonce na vraždách.

"I novináři páchají zločiny. A musejí za to zaplatit," domnívá se turecký prezident. V tureckých věznicích je podle něj v současné době jen sedm novinářů. Ti se prý provinili protitureckou propagandou.

"S jistotou můžu říci, že nikde na světě nejsou média tak svobodná jako v Turecku. Urážky mé osoby či členů mé rodiny nicméně nemohu tolerovat, stejně jako by nemohly být tolerovány v žádné jiné zemi," dodal Erdogan podle anglické verze deníku Zaman během svého projevu na pátečním sympoziu.

Média, kterých se policejní zátah týkal, jsou blízká umírněnému islámskému duchovnímu Fethullahovi Gülenovi, který žije ve Spojených státech.

Dříve patřil mezi Erdoganovy spojence, rozešli se ale před rokem, když začalo vyšetřování korupce, které se dotklo lidí z nejužších kruhů kolem prezidenta.

Dnes Erdogan Gülena obviňuje, že se v Turecku prostřednictvím svých příznivců v justici, policii a dalších státních institucích snaží vytvořit "paralelní struktury" a odstavit ho od vlády.

Turecký soud na něj proto vydal zatykač pro obvinění z terorismu.

Hidayet Karaca čelí obvinění ze založení teroristické organizace; Ekrem Dumanli byl po několika dnech za mřížemi propuštěn na svobodu, soud mu ale zakázal vycestovat ze země.

Evropská unie razii ostře odsoudila a uvedla, že je v rozporu se svobodou médií a evropskými hodnotami.

"Policejní razie a zatčení několika novinářů a zástupců médií v Turecku jsou neslučitelné se svobodou médií, což je základní princip demokracie," uvedli ve společném prohlášení ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová a komisař pro rozšíření Johannes Hahn.

"Tato operace jde proti hodnotám a standardům Evropy, jejíž součástí chce Turecko být," dodali.

Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) se dostala k moci v roce 2002. V prvních letech své vlády zavedla řadu demokratických reforem, NATO tehdy uvádělo Turecko jako příklad muslimského státu s fungující demokracií.

V poslední době se však Erdogan stal terčem kritiky kvůli sklonu k autoritářství a potlačování opozice, stejně jako kvůli dřívějšímu zablokování komunikační sítě Twitter a portálu YouTube.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.