Tři desítky mrtvých civilistů a téměř stovku zraněných si vyžádalo sobotní ostřelování města Mariupol, které je pod kontrolou ukrajinské armády. Proruští separatisté odpovědnost za útok odmítli, ale pochybnosti vyvolal jejich vůdce Alexandr Zacharčenko, který nejprve oznámil zahájení ofenzivy a později to zase popřel. Boje u tohoto azovského přístavu v posledních dnech i přes příměří zesílily stejně jako na dalších místech východní Ukrajiny.

"Dnes začal útok na Mariupol. Bude to nejlepší uctění památky všech našich padlých," prohlásil v sobotu podle agentury RIA Novosti Zacharčenko při kladení věnců k místu, kde v Doněcku ve čtvrtek na tramvajové zastávce zemřelo osm lidí a 17 utrpělo zranění. Z odpovědnosti za incident se strany vzájemně obviňují. K ostřelování Mariupolu se Zacharčenko při této akci nevyjádřil.

Později ale slova o ofenzivě vzal zpět. "Nikdo se na město zaútočit nechystá," řekl podle ruských médií. Dodal, že až do soboty povstalci žádné bojové akce u Mariupolu nevedli. Ale potom, "co se Kyjev rozhodl svalit na nás vinu za svou chybnou palbu na obytnou čtvrť, jsem dal rozkaz udeřit na pozice ukrajinských vojsk východně od Mariupolu", dodal.

Záběry z oblasti útoku

Podle ukrajinských úřadů počet obětí ranní palby raketometů postupně vzrostl až na 30 mrtvých a 93 zraněných. Premiér Arsenij Jaceňuk kvůli útoku vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se vyhrocenou situací na východě Ukrajiny zabývala na mimořádném zasedání.

Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že vzbouřenci pálili na Mariupol z raketometů. Podle mariupolského starosty šlo o "naprosto jasnou ruskou agresi". Granáty zasáhly obytné domy, mateřskou školku, dvě školy, tržnici a obchody.

Zacharčenko později odmítl odpovědnost povstalců za toto krveprolití. Podle něj se střílelo z raketometů Grad a Uragan ukrajinské armády. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale podle agentury AFP analýzou míst dopadu projektilů určili, že palba byla vedena ze dvou lokalit kontrolovaných silami proruských separatistů.

Masakr v Mariupolu odsoudila šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová, která upozornila, že zostření bojů na Ukrajině může vztahy s Ruskem dál zhoršit. Ministr zahraničí USA John Kerry konstatoval, že krveprolití jde na vrub "nezodpovědné a nebezpečné podpory rebelů" Moskvou.

Jako "bezohledné, zaslepené a ostudné" odsoudila bombardování OBSE. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil množící se útoky povstalců včetně ostřelování Mariupolu za "naprosté ignorování příměří". Důrazně přitom vyzval Rusko, aby "ukončilo vojenskou, politickou i finanční podporu separatistů a zastavilo destabilizaci Ukrajiny".

Kyjev: Je to následek dodávek z Ruska

Ukrajinský prezident Petro Porošenko kvůli situaci u Mariupolu svolal na neděli mimořádnou schůzi bezpečnostní rady, kterou tvoří nejvyšší činitelé ozbrojených sil.

Frontová linie nyní podle AP vede 10 kilometrů od východních předměstí Mariupolu. V souvislosti s ostřelováním vyzvala radnice obyvatele ke klidu a k ignorování zvěstí, že se armáda chystá z města stáhnout.

Mariupol je ze strategického hlediska považován za bránu ke Krymu. V případě pádu města by se totiž povstalcům otevřela pozemní cesta k poloostrovu, který Rusko loni v březnu anektovalo.

Boje se v posledních dnech soustřeďují vedle Mariupolu, především na okolí měst Horlivka, Debalceve a Luhansk, hlášeny jsou i z okolí Doněcka, kde armáda tento týden po měsících tvrdých střetů vyklidila místní letiště. Doněčtí povstalci dali v pátek na vědomí, že nemají o další mírová jednání zájem a že vojska Doněcké i Luhanské republiky jsou připravena k postupu na západ.

Mluvčí protipovstalecké operace Andrij Lysenko na sobotní tiskové konferenci řekl, že u doněckého letiště i po stažení armády z nového terminálu, který je v podstatě zničen, boje pokračují. Vojsko prozatím drží část areálu, především pak úsek vzletové dráhy.

Kyjev tvrdí, že nynější zvýšená vojenská aktivita povstalců je výsledkem armádních dodávek a posílení stavů z Ruska. Moskva toto obvinění odmítla a nadále prohlašuje, že na Donbas rebelům neposílá žádnou vojenskou pomoc a ani vojáky.

OBSE, která na Ukrajině sleduje dodržování příměří a vystupuje jako prostředník jednání, v sobotu vyzvala k vyhlášení klidu zbraní v Doněcku a v okolí jeho letiště, neboť oblast čelí "zhoršující se humanitární situaci". Zároveň vyslovila "hluboké znepokojení" nad stoupajícím počtem civilních obětí a vyzvala obě znesvářené strany, aby se vyvarovaly použití těžkých zbraní, jako jsou například nenaváděné střely z raketometů Grad.

Související