Rusko v Radě bezpečnosti OSN zablokovalo přijetí prohlášení, které odsuzovalo zintenzivnění bojů na východě Ukrajiny a ostřelování přístavu Mariupol.

Při sobotním zasedání rady Moskva odmítla podpořit britský návrh, který mimo jiné kritizoval jako nezodpovědné výroky proruských povstalců, kteří odmítli další jednání o příměří a oznámili ofenzivu směrem na západ.

Ostřelování Mariupolu, který je pod kontrolou ukrajinské armády, si v sobotu vyžádalo nejméně tři desítky mrtvých civilistů a téměř stovku zraněných.

Proruští separatisté odpovědnost za útok odmítli. Pochybnosti ale vyvolal jejich vůdce Alexandr Zacharčenko, který nejprve oznámil zahájení ofenzivy a později to zase popřel.

Útok odsoudila Evropská unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i Severoatlantická aliance. Později se k silné kritice přidal i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jenž ve svém prohlášení rovněž odsoudil postup povstalců, kteří ohlásili plán dobytí hranice Doněcké oblasti vzdálené zhruba 100 kilometrů od nynější frontové linie.

Video zachycující začátek útoku

Británie chtěla, aby podobné stanovisko zaujala i Rada bezpečnosti OSN jako celek, a žádala také nezávislé vyšetřování útoku na Mariupol. Rusko se však postavilo proti, zejména kvůli výpadům proti ukrajinským proruským vzbouřencům. Ruský zástupce při OSN upozornil, že RB v minulosti vždy odmítala odsoudit agresivní prohlášení ze strany ukrajinské vlády.

Patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN může svá rozhodnutí přijímat, pouze pokud není proti některý z pěti stálých členů. Rusko tedy má, stejně jako USA, Británie, Francie a Čína, právo veta.

Záběry z místa po útoku 

Rusko hrozí odchodem poslanců z Parlamentního shromáždění Rady Evropy

V neděli Rusko vyzvalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, aby jeho 18 zástupcům vrátilo hlasovací právo, které jim tento orgán v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu dočasně odebral. Pokud se tak podle předsedy Státní dumy Sergeje Naryškina nestane, ruští zástupci se prozatím ze shromáždění stáhnou.

Naryškin v neděli ve Štrasburku prohlásil, že nechce, aby ruští poslanci nemohli dál hlasovat. Předsedkyně Parlamentního shromáždění Rady Evropy Anne Brasseurová mu v reakci na to odpověděla, že Moskva porušila záborem ukrajinského autonomního poloostrova mezinárodní právo.

Parlamentní shromáždění zablokovalo ruské delegaci hlasovací práva loni v dubnu. S počátkem nového roku musejí poslanci formálně obnovit pravomoci delegací.

V případě Ruska je podle tiskové agentury DPA možné, že buď dostane hlasovací právo zpět, případně shromáždění jeho návrat podmíní, nebo se rozhodne ruské delegaci v hlasování nadále bránit.

Pokud se ruští delegáti stáhnout ze shromáždění, jak Naryškin pohrozil, zůstane Rusko nadále členem Rady Evropy. Součástí této mezivládní organizace, která v současné době sdružuje 47 evropských států, se Moskva stala v roce 1996.

Související