Švédská armáda odhaduje, že ve vodách u ostrovů nedaleko Stockholmu operovaly loni v říjnu až čtyři cizí ponorky, a ne jedna, jak se původně předpokládalo. O víkendu o tom s odvoláním na svůj zdroj informoval švédský deník Dagens Industri. Aféra v říjnu vyvolala rozsáhlé námořní pátrání, které bylo považováno za největší protiponorkovou operaci od pádu Sovětského svazu.

Poprvé byla cizí ponorka zpozorována v pátek 17. října, pak znovu dvakrát během víkendu. Počátkem ledna Dagens Industri uvedl, že druhá ponorka se ve švédských vodách pohybovala jen týden poté, co armáda zastavila pátrání. Deník nyní s odvoláním na zdroj obeznámený s případem napsal, že zevrubná analýza důkazů nashromážděných z pátrací operace ukazuje na přítomnost ještě třetí a možná i čtvrté ponorky.

"Pokud bylo ve švédských vodách tak mnoho plavidel, tak jde o velmi znepokojující narušení (suverenity)," prohlásil předseda parlamentního výboru pro obranu Allan Widman. "Pokud je tato informace správná, tak tři či čtyři (ponorky) vypadají na rozsáhlou zahraniční podmořskou operaci," dodal.

Kontraadmirál Anders Grenstad agentuře TT řekl, že armáda vyšetřování ještě neukončila a že se tak nestane dříve než v březnu. Upozornil také, že není doposud jasné, zda ozbrojené síly zveřejní celou závěrečnou zprávu.

Švédsko loni v listopadu ukázalo sonarový snímek, který označilo za důkaz průniku malé cizí ponorky do svých vod. Na zrnité fotografii je vidět stopa na mořském dně, kterou tam údajně zanechalo zmíněné plavidlo.

Sonarový snímek

Ponorka ve Švédsku

Podezření ještě během pátrání padlo na Rusko, které opakovaně důrazně popřelo odpovědnost. Média nicméně s odvoláním na armádní zdroje informovala, že ze švédských vod byl zachycen šifrovaný rádiový signál přijímaný v ruské enklávě Kaliningrad.

Související