Někdejší vězni, šéfové států a vlád se v úterý scházejí v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka u příležitosti 70. výročí jeho osvobození sovětskou armádou, aby uctili památku obětí. Samotný ceremoniál se odehraje v odpoledních hodinách. Místo politiků mají promluvit hlavně přeživší vězni, jichž do Osvětimi přijely už jen asi tři stovky, vesměs devadesátníků.

"Roky jezdím na oslavy výročí osvobození a nejednou jsem měl dojem, že pro politiky řečnící na slavnostech byli vězňové jen pozadím, byť nezbytným. Již postarší lidé, kteří nějakým zázrakem přežili, obvykle vypadali poněkud zmateně (...), když poslouchali, že 'toto zlo se nikdy nesmí opakovat', 'demokratický svět stojí na stráži míru'," uvedl polský publicista Bartlomiej Kuraś v listu Gazeta Wyborcza.

Nyní mají politici stanout v druhé řadě a výročí se má obejít bez politických projevů. "Šlo samozřejmě o to, aby ruský prezident Vladimir Putin nemohl dělat politiku, kdyby se rozhodl do Osvětimi přijet," připustil list a připomněl Putinův projev před deseti lety o hrdinství sovětských vojáků a osvobození vězňů Rudou armádou: "Říkal pravdu, ale dnes by taková slova pána Kremlu v souvislosti s ruskou politikou vůči Ukrajině vyzněla nevhodně," usoudil list.

Putinův příjezd by podle polského deníku zastínil jiné hosty, hlavně přeživší vězně, a nastal čas docenit i roli vojáků jiných národností při osvobození Osvětimi, zejména ukrajinských. A to, že Rusko je právním nástupcem bývalého Sovětského svazu, by nemělo Moskvě dávat právo přisvojovat si všechny zásluhy. Pro Kyjev jde o šanci distancovat se od ruské propagandy o kultu ukrajinských nacionalistů, páchajících zločiny po boku nacistů.

Gauck: Vina za holokaust je součástí německé identity

Zatímco Putin do Osvětimi nakonec poslal šéfa své kanceláře Sergeje Ivanova, na slavnosti se čeká ukrajinský prezident Petro Porošenko, spolu s prezidenty Německa a Rakouska, Francie, hostitelského Polska a dalších zemí. Českou delegaci povede předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Nicméně ani někteří bývalí vězni nepovažují za správné, že ruský prezident na výročí chybí. "Mnoho lidí má na to (osvobození) špatné vzpomínky, ale ty mé jsou dobré. Jsem velice vděčná," řekla agentuře AP Paula Lebovicsová (81). "Ne všechny sovětské činy byly heroické: došlo i k případům, že sovětští vojáci po osvobození znásilnili židovské ženy, které tábor smrti přežily," podotkla agentura.

V bojích o tábor 27. ledna zahynulo 231 rudoarmějců, než okolo třetí hodiny odpolední otevřeli bránu tábora. "V dálce stály skupiny lidí. Nejprve nechápali, co se děje, pak začali mávat rukama na pozdrav a křičeli. Když vojáci uviděli první vězně, báli se k nim přistoupit, protože se nepodobali lidem," zavzpomínal před lety na osvobození Osvětimi tehdejší nadporučík Ivan Martynuškin z 1. ukrajinského frontu.

Ještě před svým odjezdem do Osvětimi promluvil v Německém spolkovém sněmu v úterý prezident Německa Joachim Gauck. Podle toho je vina za vraždy více než milionu lidí, kterých se nacisté dopustili ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi, součástí německé identity. Německo proto má morální povinnost snažit se zabránit genocidě kdekoli na světě.

"Bez Osvětimi není německé identity. Vzpomínka na holokaust zůstává věcí všech občanů, kteří v Německu žijí. Patří k dějinám této země," řekl Gauck. "Hrůza minulosti je zde blíž a odpovědnost za současnost a budoucnost je tu větší než kdekoli jinde," dodal.

Související