Silně zadlužené Řecko se nehodlá obrátit na Rusko s žádostí o finanční pomoc. Uvedl to v pondělí nový řecký premiér Alexis Tsipras. Prohlásil, že jeho levicová vláda plánuje plně využít svého mandátu k jednání s evropskými partnery. Tsipras se staví proti úsporným opatřením spojeným s mezinárodním záchranným programem pro Řecko a usiluje o odpis velké části řeckého dluhu.

Minulý týden se nová řecká vláda distancovala od kritiky Evropské unie vůči zhoršující se krizi na Ukrajině a od příprav dalších možných sankcí proti Rusku. Tsipras v pondělí během návštěvy na Kypru upozornil, že Atény i Nikósie chtějí využít své vztahy s Moskvou k vybudování "potřebného mostu mezi Evropou a Ruskem". Prohlásil rovněž, že odchod Řecka nebo Kypru z eurozóny by ohrozil stabilitu v jihovýchodní Evropě.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Loni se však řecká ekonomika z recese vymanila.

Řecký dluh se nyní pohybuje kolem 320 miliard eur (téměř devět bilionů Kč). "Vedeme důležitá jednání s partnery v Evropě a s těmi, kteří nám půjčili. Máme vůči nim závazky," uvedl dnes Tsipras. Ve středu bude Tsipras o potřebě změn podmínek splácení řeckého dluhu jednat v Bruselu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Německá kancléřka Angela Merkelová o víkendu vyloučila další snížení řeckého dluhu. Francouzský ministr financí Michel Sapin nicméně vyjádřil podporu vyjednání nové dohody mezi Aténami a mezinárodními věřiteli, která by pomohla snížit dluhovou zátěž Řecka.