Mezinárodní soudní dvůr v úterý zamítl vzájemné obžaloby Chorvatska a Srbska ze spáchání genocidy během válečného konfliktu, který v první polovině devadesátých let provázel rozpad jugoslávské federace. Ani jedné ze stran se podle soudců toto tvrzení nepodařilo prokázat.

Předseda hlavního soudního orgánu Organizace spojených národů Peter Tomka při odůvodnění verdiktu konstatoval, že během ozbrojeného konfliktu se síly na obou stranách dopustily mnohých zločinů. Úmysl spáchat genocidu "zničením celé populace nebo její části" ale ani jedna země druhé nedokázala.

Chorvatsko podalo žalobu u Mezinárodního soudního dvora už v roce 1999. Záhřeb obvinil Srbsko, že je zodpovědné za etnické čistky, které páchaly jím kontrolované síly a které naplnily skutkovou podstatu genocidy.

Je to satanský tribunál, prohlásil Mladić v Haagu. V procesu s Karadžičem odmítl vypovídat - čtěte ZDE

Srbsko podalo svou protižalobu v roce 2010. Obvinilo v ní Chorvatsko, že se genocidy dopustilo během ofenzivy Bouře, kterou provedlo v samém závěru války z let 1991-1995.

Zamítavý výsledek procesu očekávala většina právních expertů a počítali s ním nepochybně i srbští i chorvatští politici. Očekává se, že rozsudek pomůže udělat tlustou čáru za bolestnou minulostí ve vztazích obou národů.

Verdikt soudního dvora OSN je konečný a závazný, nelze se proti němu odvolat. Podle bělehradské televize pro zamítnutí žaloby Chorvatska hlasovalo 15 ze 17 soudců. Pro zamítnutí žaloby byli všichni.

Kauzu rozhodoval sedmnáctičlenný senát složený ze všech 15 členů Mezinárodního soudního dvora a dvou soudců "ad hoc". Soudce "ad hoc" může vyslat strana sporu, jež nemá mezi členy soudu OSN svého soudce. To byl případ Chorvatska i Srbska.

Související