Občané Ruské federace už napříště nebudou moci cestovat na Ukrajinu jen po předložení průkazu totožnosti, jak tomu bylo dosud. Podle dnešního rozhodnutí ukrajinské vlády bude s platností od 1. března k cestám na Ukrajinu zapotřebí pas. Omezena bude i možnost takzvaného malého pohraničního styku. Moskva v reakci pohrozila zavedením víz.

Podle premiéra Arsenije Jaceňuka nový hraniční režim posílí kontrolu mezistátního styku a lépe zajistí zájmy ukrajinské národní bezpečnosti. Přispěje k tomu i další opatření ukrajinské vlády, podle něhož bude kontrarozvědka SBU dostávat průběžné informace o přijíždějících občanech Ruska tak, aby mohla kontrolovat délku jejich pobytu na Ukrajině.

Zákon o takzvaném malém pohraničním styku, který usnadňoval cestování občanům hraničních oblastí, podle Jaceňuka neodpovídá evropským normám. Ministerstva vnitra a zahraničí dostala od premiéra pokyn dojednat s ruskou stranou nové podmínky turistického ruchu na hranicích.

Podle ruských médií nové kroky Kyjeva zasáhnou desetitisíce Rusů, kteří mají na Ukrajině příbuzné či tam dojíždějí za prací. Na nová opatření ukrajinské vlády dnes rozhořčeně reagovali ruští poslanci, podle nichž jde o další ze série nepřátelských gest.

"Je to projev snahy zapomenout na historii našich bratrských styků a bránit normalizaci rusko-ukrajinských vztahů," řekl agentuře Tass poslanec Vasilij Lichačov, bývalý ruský velvyslanec při Evropské unii. "Pokud jde o odvetné kroky, už jsme se dostali blízko k přechodu na vízový režim," upozornil.

Polský konzulát se musí vystěhovat z Petrohradu

Ruský arbitrážní soud v úterý nařídil vystěhování polského generálního konzulátu v Petrohradě, údajně pro neplacení nájemného. Podle rozhodnutí soudu má Varšava uhradit 74 milionů rublů (27 milionů korun), což je údajně dlužné nájemné za poslední tři roky.

Podle ruské diplomatické služby Inpredservis Polsko za nájem objektu v petrohradské Sovětské ulici neplatí 20 let. Budova připadla Polsku na základě mezivládní dohody se SSSR z roku 1983, v roce 1993 ale údajně Varšava jednostranně kontrakt zrušila a nový uzavřen nebyl. Požadovaná suma je souhrnem nájemního dluhu za poslední tři roky, což je podle ruských zákonů maximální možná délka soudně vymahatelných nároků.

Stanovisko polské strany k soudnímu sporu není podle ruské agentury Tass známo. K soudu, který začal loni, se žádný z polských advokátů údajně nedostavil.

Diplomatický spor je dalším z řady incidentů, které v poslední době výrazně zatěžují vztahy mezi Polskem a Ruskem. Varšava se řadí k nejsilnějším kritikům politiky Kremlu vůči Ukrajině, tvrdě odsuzuje anexi ukrajinského Krymu a obviňuje Rusko z podpory východoukrajinských separatistů.

Novým předmětem sporu se v těchto dnech stalo i blížící se 70. výročí konce druhé světové války. Šéf polské diplomacie Grzegorz Schetyna v pondělním rozhlasovém rozhovoru zapochyboval o vhodnosti slavit vítězství v Moskvě a jako možné místo oslav navrhl Londýn nebo Berlín. Podle Moskvy tak zneuctil památku mrtvých ruských vojáků.

Související